Medicína a přírodověda

„Jste to, co jíte,“ říká staré rčení. Ti, kteří ve stravě nemají dostatek živin, mohou očekávat špatné zdraví. Nemusí jít jen o klasickou podvýživu; problémem je i nedostatek jednoho z důležitých výživových prvků, ať základního, tak třeba i nějakého stopového prvku či mikroelementu. Různé reklamy se dnes předhánějí, aby nám vnutily ten či onen doplněk výživy. Existují dokonce i oficiální vládní či zdravotní programy na podporu správné výživy a povzbuzení občanů, aby se více starali o vyváženou stravu dostatečně saturovanou vitamíny a minerály. Nyní se však vynořují i obavy opačného typu: zda nekoordinované systémy a přehnané nabízení doplňků výživy nezpůsobují naopak poškozování zdraví lidí. Těmito obavami se zabývá i Mezinárodní agentura pro atomovou energii a přináší na pomoc techniku využívající stabilní izotopy. S velkou přesností může pomoci odborníkům na výživu a odborníkům v oblasti veřejného zdraví lépe porozumět stavu vitaminu A u lidí řídících se několika programy, které s dobrými úmysly řeší nedostatek vitaminu A v populaci.

Pandemie COVID-19, která si doposud vyžádala již více než 3 miliony životů, odhalila, jak jsme vůči novým virům zranitelní. Nám se tato hrozba zdá nová, ale lidé bojují s nebezpečnými viry od počátku věků. Podle nové studie se před 25 000 lety východní Asií přehnal jiný starodávný koronavirus. Podobné mohly infikovat předky zde žijících lidí i o další tisíciletí později.

Máte často pocit, že se vaše myšlenky ubírají nepředvídatelnými a podivnými směry? Jste roztržití? Nebojte se, je to úplně normální a věda pro to našla vysvětlení. Nový výzkum ze švédské University v Lundu a RISE (Research Institutes of Sweden) ukazuje, že mozkové nervové buňky jsou v jedné věci zcela spolehlivé – ve své nespolehlivosti. Dokazuje to nová matematická metoda i experimentální měření.

Einstein byl znám tím, že si dopisoval i s obyčejnými lidmi, kteří ho oslovili. Badatelé objevili dosud neznámý dopis, který napsal jednomu inženýrovi Britského královského námořnictva. Einstein v něm rozvíjí teorii, že by mohla existovat souvislost mezi migrací ptáků a „dosud neznámými fyzikálními procesy“. Dopis byl napsán mnoho let před tím, než vědci zjistili, že ptáci pro své dálkové lety mohou používat navigaci založenou na principech kvantové fyziky.

Možná jste viděli v přírodovědných dokumentárních filmech úžasné záběry mračen a hroznů oranžových motýlů monarchů v mexické džungli. Díky databázi Mezinárodní agentury pro atomovou energii (IAEA) a použití stabilních izotopových metod nyní mohou vědci určit migrační cestu monarchů i různých jiných druhů hmyzu. Ve studii nedávno publikované v časopise Diversity skupina vědců představila výsledky mapování migrace šesti druhů motýlů z Kanady a Spojených států do Mexika. Jedná se o první studii svého druhu k určení původu a migračních cest těchto motýlů. Na základě vědeckých údajů mohou úřady vyvinout strategie na ochranu tohoto hmyzu na jeho cestě.

Vydlážděná či vybetonovaná prostranství a minimum zeleně. To je problém, který trápí řadu měst. Taková místa totiž akumulují obrovské množství tepla, jež následně vyzařují. Teploty v centrech měst jsou pak oproti okolním lokalitám vyšší, v noci může rozdíl činit až 7 °C! Řešením je výsadba nové zeleně a využívání zelených střech a fasád.