Medicína a přírodověda

Existují obrnění brouci, kteří  jsou téměř nerozbitní.  Můžete je plácnout, dupnout na ně nebo je přejet autem, a oni utečou, jako by se nechumelilo. Dravci si na ně nepřijdou. Nemohou jejich krovky (elytru - ztvrdlá exokeletární přední křídla) prokousnout ani propíchnout drápem. Vědci zkoumali, jak je to možné. Proč jsou vnější pouzdra, exoskelety, těchto brouků, známá jako krovky, tak tvrdá? Tvoří je řada hladce propojených částí jako puzzle. Geometrie a vnitřní struktura tohoto „skládačkového“ designu zvyšují pevnost broučího brnění.

Dosud nejhlubší zemětřesení, jaké vědci zaznamenali, se událo v ohromující hloubce 751 kilometrů pod zemským povrchem. Doposud se mělo za to, že v takové hloubce je to nemožné. K zemětřesení došlo ve spodním plášti Země, kde seismologové předpokládali, že při extrémních tlacích se horniny s větší pravděpodobností ohýbají a deformují, než aby se zlomily s náhlým uvolněním energie. Země nás stále překvapuje a ne vždy se chová přesně podle očekávání.

Pravidelná či dlouhodobá konzumace stravy s vysokým obsahem tuku, resp. kalorií, může snížit schopnost mozku regulovat příjem kalorií. Nový výzkum na potkanech publikovaný v Časopis fyziologie zjistil, že po krátkém období krmení vysokotučnou/vysokokalorickou stravou, se mozek přizpůsobuje, reaguje na požitou potravu a snižuje množství konzumovaných potravin, aby příjem kalorií vyrovnal. Po dlouhodobém krmení touto stravou však mozek "otupí" a přestane regulovat. Vědci z Penn State College of Medicine v USA naznačují, že příjem kalorií je krátkodobě regulován buňkami nazývanými astrocyty (velké buňky ve tvaru hvězdy v mozku, které regulují mnoho různých funkcí mozkových neuronů), které řídí signální dráhu mezi mozkem a střevem. Zdá se, že nepřetržitá konzumace stravy s vysokým obsahem tuku/kalorií narušuje tuto signální dráhu.

Studie publikovaná v časopise Science Advances dokázala, že terapie laserovým světlem je účinná při zlepšování krátkodobé paměti. Spolupráce vědců z University of Birmingham ve Velké Británii a Beijing Normal University v Číně prokázala, že zcela neinvazivní terapie může zlepšit krátkodobou nebo pracovní paměť u lidí až o 25 procent.

Paprskoploutvé ryby, nyní nejrozmanitější skupina živočichů s páteří, nebyly tak tvrdě zasaženy hromadným vymíráním před 360 miliony let, jak si vědci dříve mysleli. Událost, která ukončila období devonu, odpovídá velké změně druhů ryb obývajících starověká moře a jezera. Ryby paprskoploutvé, základ našich akvárií i jídelních stolů, nebyly před touto velkou krizí příliš četné a obvyklé. Vyhynutí ostatních druhů nastartovalo jejich úspěch.

Kdyby člověk ovládl fotosyntézu, způsob, kterým zelené rostliny přeměňují sluneční záření a oxid uhličitý na cukry, měl by zřejmě vystaráno s výživou obyvatelstva planety. Vědci se o to pokoušejí už dlouho. Nyní se objevila nová metoda, která využívá mechanismu fotosyntézy k výrobě metanu. Je desetkrát účinnější než předchozí pokusy. Pomůže vyřešit energetický problém lidstva?