Medicína a přírodověda

Také máte svá oblíbená a trochu tajemná místa, která stojí za důkladný průzkum? Na rozhraní pražských Malešic a Hrdlořez se jedno z takových míst dlouhá léta skrývalo za vysokou zdí lemující ošklivý úvoz ulice Pod Táborem. Pěší člověk se tudy vydal jen zřídka, ale pokud jste jeli autobusem, naskytl se vám úplně jiný pohled. Přes zeď jste mohli vidět velikou tajemnou zahradu s jezírkem a zrcadlením bělostné vily ve stráni. A také prapodivný slepenec skleníků nastavěných vzhůru jako kostky stavebnice. Od chvíle, kdy jsem do zahrady poprvé vkročila se svými malými dětmi, stala se mou trvalou láskou. Školní botanická zahrada v Malešicích letos oslavila 100. výročí svého založení.

Před sto miliony let, dlouho předtím, než se po planetě potuloval Tyrannosaurus rex, pohřbilo oceánské dno společenství mikrobů. Čas plynul, kontinenty se posouvaly, oceány rostly a zase se zmenšovaly, na Zemi se objevili lidoopi a nakonec i lidské bytosti. Lidé, nadaní zvědavostí a dovedností, pohřbené starověké buňky vykopali. A pak je dokonce v laboratoři přivedli zpět k životu.

Boron Neutron Capture Therapy (BNCT) je neinvazivní terapeutická technika pro léčbu invazivních maligních nádorů. Používá neutronů pro generování energetických alfa částic k ničení buněk přímo v nádoru, ale ne v okolní tkáni. Nedávná vylepšení v urychlovacích technologiích umožňují širší využití této velmi specifické a cílené techniky - a IAEA a japonská univerzita Okajama nyní podepsaly dohodu, která poskytuje tříletý rámec pro posílenou spolupráci v této oblasti.

Vyplázněte jazyk a řekněte Á. Tentokrát nepůjde o to, abychom viděli hlouběji do krku, ale podíváme se hodně zblízka na povrch jazyku. Žije na něm jedinečné společenství mikroorganizmů. Unikátní studie ukazuje, že druhové složení mikrobů v ústech může mít vliv na naše zdraví.

Planeta Země je domovem pro miliony rostlin. Každá rostlina je něčím zvláštní, ale mají i něco společného – barvu listů. Zamysleli jste se někdy nad tím, proč jsou rostliny zelené? Jistě odpovíte, že kvůli chlorofylu, ale možná vás udiví, že vědci tuto skutečnost pořád zkoumají. Lidstvo může nové poznatky využít nejen pro navýšení rostlinné produkce, ale třeba i pro zlepšení výkonu solárních článků. Můžeme se od rostlin ještě něco naučit?

Možná jste slyšeli o pověstném labyrintu Jindřicha VIII., který se rozprostírá na ploše 1 300 m² poblíž paláce Hampton Court u Londýna. Labyrint byl založen kolem roku 1690, je ze sestříhaného živého plotu a abyste jej celý prošli, musíte ujít 800 m. Vědci sestrojili jeho mikroskopickou kopii a nechali v něm bloudit buňky - prvoky améby (měňavky). Buňky k jejich překvapení bludiště celkem snadno vyřešily. Vyhýbaly se slepým uličkám tím, že „viděly za roh“.