Medicína a přírodověda

Věděli jste, že problematikou a vývojem kvalitního biomateriálu se v rámci výzkumu zabývají i na UTB ve Zlíně, konkrétně výzkumný směr Biomateriály? Členky projektu, Ing. Leona Mahelová, Ing. Simona Káčerová, Ing. Martina Martínková a Ing. Karolína Kocourková, se zabývají hlavně výzkumem biomateriálů druhé generace, které se budou moci uplatnit nejen jako náhrada nefunkční části organismu, ale zároveň budou mít schopnost řídit i některé buněčné procesy.

Vědci předpokládají, že život na Zemi nejprve vznikl bez přítomnosti kyslíku. Poté, co se objevily organizmy schopné fotosyntézy, začal se v atmosféře obsah kyslíku zvyšovat, což anaerobní organismy téměř vyhubilo, protože kyslík pro ně byl jedovatý. Ukazuje se ale, že na Zemi mohl být kyslík již dříve, než začal vznikat fotosyntézou. Silná zemětřesení, která otřásala Zemí asi před 3,8 miliardami let, lámala a štěpila zemskou kůru, což umožnilo vstup tehdejší atmosféry do hloubky rozbitých hornin a způsobovalo různé chemické reakce. Tyto reakce, poháněné seizmickou aktivitou, vodou a teplotami blízkými bodu varu vody, mohly produkovat kyslík a poskytnout jej některým raným formám života.

Už jste to určitě slyšeli. Všechny buňky v lidském těle se vymění každých sedm let. Ale je to pravda? Ne tak docela. Některé buňky v některých orgánech a systémech v našem těle se zcela nahradí během několika měsíců, ale jiné zůstávají v podstatě stejné, jako byly v den, kdy jsme se narodili. I když se stále "rodí" v našich tělech nějaké nové buňky, stárnutí si stále vybírá svou daň.

Vzácné hlubinné solné bazény objevené v Rudém moři mohou obsahovat stopy vedoucí k rozuzlení historie regionu, či vrhnout světlo na původ života na Zemi, zjistila nová studie. Hlubinné solné bazény jsou mimořádně slaná, doslova "hypersolná" jezera, která se tvoří na mořském dně. Patří mezi nejextrémnější prostředí na Zemi. Ale navzdory své exotické chemii a naprostému nedostatku kyslíku se tyto vzácné bazény hemží životem a mohou nabídnout pohled na to, jak život na Zemi začal - a jak by se život mohl vyvíjet a prospívat i na jiných světech bohatých na vodu. Naše současné teorie říkají, že život vznikl na Zemi v hlubokém moři, téměř jistě v anoxických  podmínkách, tj. bez kyslíku," řekl vedoucí autor studie Sam Purkis, profesor a předseda katedry mořských geověd na univerzitě v Miami, USA.

Vědci ve Spojeném království vyvinuli způsob, jak odvrátit proces stárnutí v kožních buňkách a posunout biologické hodiny o 30 let zpět. Buňky si přitom stále zachovávají svůj specifický typ a funkci. Na omlazování buněk, zejména kožních (protože si to žádá kosmetický průmysl) se v posledním desetiletí intenzivně pracuje. Výzkumníkům se již povedlo přeprogramovat několik typů buněk u myší, potkanů i u lidí. Ale až dosud se nepodařilo, aby si buňky o tolik let starší stále zachovaly svůj specifický typ a funkci.

Podle výzkumu zveřejněného v The Journal of Physiology zřejmě celoživotní fyzická aktivita chrání před ztrátou svalové hmoty a jejích funkcí s přibývajícím věkem. Jedinci ve věku 68 let a starší, kteří byli po celý život fyzicky aktivní, mají zdravější stárnoucí svaly, které mají lepší funkci a jsou odolnější vůči únavě ve srovnání s neaktivními jedinci, jak mladými tak i starými. Jde o první studii zkoumající aktivitu svalů, kmenových buněk a nervů u lidí. Vědci z University of Copenhagen v Dánsku zjistili, že starší jedinci, kteří jsou fyzicky aktivní po celý svůj dospělý život, ať už jen cvičili, hráli míčové hry,  plavali, pěstovali cyklistiku, běh nebo veslování, měli větší počet svalových kmenových buněk (jinak známých jako satelitní buňky). Tyto buňky jsou důležité pro regeneraci svalů a dlouhodobý růst a chrání před rozpadem nervů.