Vzhledem k tomu, že spotřeba uhlí stále roste navzdory celosvětovému úsilí o snížení emisí skleníkových plynů, několik zemí se poohlíží po strategii využití pokročilé jaderné energie, včetně malých modulárních reaktorů (SMR), aby se snížila závislost na nejvíce znečišťujících fosilních palivech. Na konferenci COP 28 v pavilonu MAAE Atoms4Climate se řečníci z Kanady, Rumunska a Spojených států podělili o své zkušenosti a plány na nové využití bývalých uhelných lokalit pro jadernou energii. Energetická transformace na tuto čistou a spolehlivou technologii bude znamenat ekonomické a environmentální výhody.

Společnosti z Litvy, Itálie a Německa se spojily, aby pomohly Evropě získat jeden z klíčových materiálů pro evropské vesmírné mise. Během projektu GALACTIC (financovaného EU) vyvinuly evropský dodavatelský řetězec alexandritových laserových krystalů pro studium povrchu planety a změn v atmosféře.

Globální spotřeba uhlí se v roce 2022 vyšplhala na nové historické maximum a i v roce 2023 zůstane poblíž této rekordní úrovně, protože silný růst v Asii pro výrobu energie i pro průmyslové aplikace předstihuje pokles, který se děje ve Spojených státech a Evropě. Spotřeba uhlí v roce 2022 vzrostla o 3,3 % na 8,3 miliardy tun, což představuje nový rekord, podle zprávy IEA Coal Market Update, která byla zveřejněna v polovině roku 2023. Zpráva předpovídá, že v letech 2023 a 2024 budou malé poklesy ve výrobě elektřiny z uhlí pravděpodobně vykompenzovány nárůstem průmyslového využití uhlí. Mezi geografickými regiony existují velké rozdíly.

Začátkem prosince proběhla v brněnském PET centru instalace prvního beta systému QC1 Trasis. Tato „laboratoř v kostce“ o rozměru stolního počítače dokáže provádět většinu testů potřebných k výstupní analýze vyrobených radiofarmak před jejich propuštěním a podáním pacientům. Typicky je k tomu zapotřebí několik různých přístrojů zabírajících nepoměrně větší plochu. Nové zařízení bude na základě jednorázových testovacích sad kontrolovat kvalitu různých druhů radioaktivních léčiv. Navíc, díky integrovanému stínění a plně automatizovanému provozu snižuje radiační zátěž personálu a minimalizuje nebezpečí kontaminace vzorků.

Do poloviny května se mohou žáci základních a středních škol přihlašovat do soutěže „Vím proč“ o sto tisícové výhry. Vítězové získají deset tisíc korun pro osobní potřebu a navíc 200 tisíc korun pro svou školu. Celkově mají organizátoři připraveno na výhry půl miliónu korun. Pravidla, podmínky, přihlášení a také videa z minulých ročníků najdete zde: https://www.svetenergie.cz/cz/vim-proc

Bývalý vědecký pracovník EMBL (Evropská mikrobiologická laboratoř) zakládá start-up DenovAI – pro širší, rychlejší a levnější objevování protilátek pomocí pokročilého strojového učení a výpočetní biofyziky.