Rostoucí potřeba alternativních zdrojů elektřiny nutí výzkum hledat nové možnosti také v aplikaci poznatků vědeckých disciplín, které s technikou přímo nesouvisejí. Díky objevům molekulární biologie tak klasické solární panely možná brzy získají alternativu.

Naše mateřská hvězda vyzařuje obrovské množství energie. Celkový vyzařovaný výkon Slunce je 3,73x1020 MW. Ač nás od ní dělí průměrně 150 milionů kilometrů, ovlivňuje život na Zemi stejně jako další procesy doslova na každém kroku. Ostatně, život by bez tohoto přísunu energie ani nemohl vzniknout.

Otočit kohoutkem, umýt se a vytáhnout špunt. To je dnes zcela přirozené. Ale málokdo si uvědomuje, že v kanalizaci nekončí pouze odpadní voda z lidských sídlišť, nýbrž také množství nevyužité energie.

Stará technika má své zvláštní kouzlo. Vzbuzuje v nás pocity nostalgie nad zašlými dobami, kdy byl člověk schopen ještě pochopit, proč a jak ta mašinka vlastně funguje. Tady se otáčí ozubené kolo, tam páka přenáší sílu, a když něco funguje špatně, stačí povolit nebo utáhnout ten správný šroubek. Ve zlaté době vynálezů vznikaly jako na běžícím pásu přístroje velmi užitečné i naprosto nesmyslné. Ty první se staly zárodkem dnešních moderních zařízení, nad jinými se jen shovívavě usmějeme.

Kdysi, ve staletích dávno minulých, napadlo kohosi, že proti zlu lze bojovat jen nevinností. A protože Saracéni, držící v rukou Svatou zemi, byli považováni za zlo, vznikla dětská křížová výprava. Současník už ví, že nedopadla dobře a že podobná myšlenka už nebyla nikdy zopakována. Co však zůstalo zakořeněno hluboko v lidských srdcích, byla představa dětské nevinnosti.

Článek Vražedná nevinnost ve své stěžejní části velmi názorně objasňuje laikům problém dospívání dítěte k rozpoznávání „dobra a zla“. Mne navíc inspiroval k několika poznámkám, zamířeným k široké diskusi o problému „zločinnosti dětí“, vedené v médiích i politické sféře po nedávných tragických událostech.