Tým vědců pracujících u pobřeží Japonska letos v květnu vyvrtal díru 8 023 metrů pod hladinou Tichého oceánu. Je to hlouběji než kdykoli v jakémkoli oceánu před tím. Účelem je studovat historii zemětřesení v regionu. 

Mulga Rock je prověřené ložisko uranové rudy v západní Austrálii. Představuje třetí nejbohatší dosud netěžené australské uranové ložisko. Projekt těžby na ložisku patří společnosti Vimy Resources. Testovací jámy jsou vykopány od roku 2016, kdy důl dostal povolení. V září 2020 společnost oznámila, že splnila veškeré environmentální požadavky vlády. Nyní přehodnocuje úmysl těžit pouze uran, protože získávání vedlejších základních kovů doprovázejících uranovou rudu by mohlo zlepšit ekonomiku projektu.

Letos slaví 65. výročí Spojený ústav jaderných výzkumů (SÚJV) v ruské Dubně, jedno z nejvýznamnějších pracovišť základního výzkumu na světě. Čeští vědci se zde podílejí na stavbě unikátního experimentálního komplexu, srážeče NICA, který vědcům otevře okno ke zkoumání vzniku vesmíru.

Snížit chvění řádově o desetiny milimetrů za vteřinu si provozovatel Jaderné elektrárny Temelín, ČEZ, slibuje od zařízení, které v polovině května technici instalovali na turbínu prvního bloku. Instalaci tzv. dynamického hltiče předcházela půlroční příprava. Odstávka prvního temelínského bloku se dostává do závěrečné fáze montáže zařízení a následných zkoušek.

Dne 8. února 2021 byl v Kurčatovově institutu v Rusku spuštěn reaktor s vysokým neutronovým tokem PIK, který představuje nejvýkonnější zdroj neutronů na světě. Díky svým vlastnostem otevírá nové dveře ve výzkumu v oblasti lékařství, biomedicíny, výzkumu materiálů atd. Bude jej provozovat Petrohradský institut jaderné fyziky (PNPI) sídlící ve městě Gatčina jižně od Petrohradu, který tvoří součást výzkumného ústavu Kurčatovův institut. Hlavním konstruktérem reaktoru byl výzkumný institut NIKIET N. A. Dolležala (součást ruské korporace pro atomovou energii Rosatom, Nikolaj Dolležal byl etnický Čech, který se stal jedním ze zakladatelů ruského jaderného průmyslu).

Tradiční země s jadernými elektrárnami, jako je EU, USA a Japonsko, budou v tomto roce čelit problému, kterým je původně stanovená čtyřicetiletá projektová životnost jaderných elektráren. Pokud v těchto zemích nebude přijata politika prodlužování provozní životnosti stávajících reaktorů a výstavba nových, pak se v roce 2040 stanou světovými lídry Čína a Rusko.