Solární tunel v Belgii
V pondělí 6. června 2011 začalo 16 000 solárních panelů instalovaných na střeše železničního tunelu v Antverpách v Belgii oficiálně dodávat elektřinu vysokorychlostním belgickým vlakům.
V pondělí 6. června 2011 začalo 16 000 solárních panelů instalovaných na střeše železničního tunelu v Antverpách v Belgii oficiálně dodávat elektřinu vysokorychlostním belgickým vlakům.
Existuje mnoho způsobů, jak přeměnit biomasu na elektřinu. Můžeme ji spalovat, fermentovat nebo zplyňovat. Výsledné produkty lze využít v parních turbínách, plynových motorech nebo v palivových článcích.
Kromě klasické metody využívání větrné energie prostřednictvím větrných turbín se v poslední době hovoří i o možnosti využití větrné energie ve velkých výškách pomocí draků nebo kluzáků. Podle Saula Griffitha ze společnosti Makani Power se sídlem v kalifornské Alamedě není myšlenka využívání energie vzdušných proudů ve velkých výškách zcela nová – vyslovil ji již v roce 1827 anglický vynálezce George Pocock.
„Napadlo někdy někoho, co se stane s energií, která se měla odrazit od normálního povrchu, a které se dá do cesty plocha fotovoltaického panelu? Kolik se tak vyrobí odpadního tepla, které by se jinak vrátilo zpět do vesmíru? Nevyrábíme si fotovoltaickými instalacemi globální oteplování s představou, že proti němu bojujeme?“ Toť otázka hloubavého čtenáře. Zeptali jsme se na odpověď odborníků na obnovitelné zdroje.
Ne každá země je ovívána natolik silným větrem, aby větší část z celkové výroby elektřiny mohly zajistit větrné parky. Sílu větru proto zatím nejvíce využívají přímořské státy. Nedávno se však objevil zajímavý projekt, určený i pro vnitrozemské prostředí.
Počátkem května v Abu Dhabi proběhlo zasedání IPCC – Mezinárodního panelu pro klimatické změny. Poměrně nedávno byla tato organizace zapletena do ostudy se zatajováním vědeckých informací popírajících teorii globálního oteplování. Nyní zveřejnila nejnovější studii předpovídající potenciál obnovitelných zdrojů v roce 2050. Nejoptimističtější scénář předpovídá, že obnovitelné zdroje zajistí v roce 2050 až 77 % světové primární energie, nejpesimističtější uvádí jen 15% podíl. Záleží totiž na celkovém růstu spotřeby energie – rozdíl budou muset zajistit „neobnovitelné“ zdroje. Studie předpokládá, že rozvoj obnovitelných zdrojů bude samočinný, minulost ale ukázala, že se zatím rozvíjely jen za podmínky silné politické podpory a subvencí.
Světové výstavy EXPO jsou od počátků spjaty s odvážnými architektonickými vizemi a ikonickými stavbami. K nejznámějším patří Eiffelova věž v Paříži či Atomium v Bruselu.
Zatímco dříve byla vrcholem chytrého řízení dopravy ve městech „zelená vlna“ na semaforech, umožňují dnešní technologie propojit městské kamery, senzory, mobilní data i samotná auta.
Polovinu obyvatel hlavního města hřeje už 30 let teplo vyrobené v místě u soutoku Labe s Vltavou. Provoz napaječe Mělník – Praha byl zahájen v roce 1995. Do roku 2030 projde celá lokalita Mělník zásadní proměnou.
Přesně 168 speciálních čidel instalovali technici ÚJV Řež na kontejnmenty (ochranné budovy kolem reaktorů) v Jaderné elektrárně Temelín.
Co uděláme, když se projeví nejhorší dopady klimatických změn? Způsobí klimatické změny masovou lidskou migraci? Autorka Susannah Fisher, která vede mezinárodní výzkumný ...
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.