Výhrady občanů proti větrné energii a stavbě větrných elektráren často vycházejí z mylných nebo zkreslených informací. Přinášíme odpovědi na nejčastější mýty. Jako příklad uvádíme projekt větrných elektráren u Stříbra v západních Čechách.
Vyšehrad. Místo natrvalo spjaté s českou historií. Co známých a slavných dějinných událostí je s ním spojeno. Vzpomeňme jen, že jde o jedno z prvních historicky doložených slovanských hradišť na území dnešního hlavního města, místo pověsti o Horymírově skoku, později pevnost zachovaná až do dnešních dob. Vyšehradský hřbitov je i místem posledního odpočinku významných postav české historie. Politiků, umělců a dalších vlastenců. Na vlastním hřbitově, ale také v jeho zvláštní části – na Slavíně.
Solární komín je zařízení odpovídající nejmodernějším trendům využívání přirozené energie bez nutnosti dalších energetických vstupů. Využití solárního komínu zvyšuje efektivitu přirozeného větrání budov při využití energie slunečního záření. Zda by komín skutečně fungoval i v klimatických podmínkách ČR jsem ověřil ve školní studii, v níž jsem komín umístil na budovu fiktivního gymnázia. Výsledkem experimentu je zjištění, že by komín v tomto konkrétním případě přinesl pro provoz vzduchotechniky až 53% úsporu elektrické energie!
Celá Evropa má instalováno ve větrné energetice 56 535 MW (to je jako 56,5 temelínských reaktorů), vyrábí z ní však jen 119 miliard kWh elektrické energie (2007), což je jen 4x víc, než vyrobí Dukovany a Temelín za rok.
Z rodiny obnovitelných zdrojů energie dodávají v České republice nejvíce elektřiny vodní elektrárny. Mají mnoho předností – neznečišťují ovzduší, během provozu nedevastují krajinu a nevyžadují suroviny, jsou bezodpadové a vysoce bezpečné. Jejich životaschopnost dokazuje skutečnost, že mezi nimi – zejména v kategorii tzv. malých vodních elektráren do instalovaného výkonu 10 MW – najdeme „seniory“, kteří se dosud těší velmi dobrému zdraví. Někteří z nich letos slaví významná životní jubilea.
Zveme vás do nejnovějšího informačního centra otevřeného v Hradci Králové u malé vodní elektrárny Hučák. Najdete ho v budově, která je na obrázku na titulní straně časopisu.
Hlavní město Praha začne pro splachování komunikací a zvlhčování vzduchu v letních měsících v centru města využívat průsakovou vodu ze své kolektorové sítě. První čerpací zařízení napojené na podzemní rezervoár na průsakovou vodu vzniklo pod Uhelným trhem.
Modernizovat zařízení a přitom o jednotky MWe zvýšit výkon druhého bloku elektrárny Temelín mají zajistit nové separátory vlhkosti v nejaderné části elektrárny. První z nich dorazil do Temelína z Bratislavy 9. května 2020. Přeprava více než stotřicetitunového nákladu přes české území trvala pět dní.
Organizátoři zvou na tradiční studentskou vědeckou konferenci pořádanou Fakultou jadernou a fyzikálně inženýrskou ČVUT v Praze s podporou Mladé generace České nukleární společnosti zaměřenou na jaderné inženýrství a související obory, pojmenovanou po profesorovi Čestmírovi Šimáně.
Spojené státy pojaly ušlechtilý úmysl být první zemí na světě, která postaví termojadernou elektrárnu! Ve světle poněkud rozpačitého přístupu státních institucí USA k termojaderné fúzi v minulosti musí mnohého odvážná myšlenka překvapit. Ovšem v poslední době se blýskalo na lepší časy.
Od 13. března do 11. května 2020 byl první temelínský blok v plánované odstávce pro výměnu paliva. Technici však vždy odstávku využijí také k dalším činnostem - k důkladným kontrolám a modernizacím. Temelín vyrábí elektřinu pro pětinu České republiky už 19 let!
Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)
za podporu děkujeme dobrým lidem:
za podporu děkujeme dobrým lidem:
