Obnovitelné zdroje

Častým námětem vášnivých diskusí a argumentace odpůrců větrných elektráren je „narušení krajinného rázu“ větrnými elektrárnami, a to aniž by vyjasnili pojmy jako „krajinný ráz“. Mezi úředníky, kteří na různých stupních povolování o elektrárnách rozhodují, převažuje laický názor, že krajinný ráz = neporušená příroda.

Kontaminovaná půda zasažená radioaktivním spadem po havárii černobylské jaderné elektrárny by mohla být v Bělorusku vyčištěna zajímavým způsobem – pěstováním nepotravinové biomasy. Bělorusko proto plánuje pěstovat plodiny, které by odstraňovaly radioaktivní stroncium, cesium, americium a plutonium.

Na jihu španělské provincie Almeria, kde téměř neprší, probíhá již více než 20 let výzkum slunečních tepelných elektráren. Díky zdejšímu klimatu a štědrým vládním dotacím zde v posledních třech letech vyrostlo 10 slunečních tepelných elektráren a dalších 50 se plánuje. Jde o elektrárny, v jejichž centru je vysoká bílá věž a kolem ní jsou rozmístěny tisíce zrcadel (heliostaty); ty zachycují sluneční záření a soustřeďují je na vrchol věže. Zařízení produkuje přehřátou páru, která pohání turbínu k výrobě elektřiny.

Ráno 17. srpna 2009 bylo na Jeniseji jako každé jiné. Až do chvíle, kdy po 8 hodině ranní otřásla velikou jihosibiřskou vodní elektrárnou ohlušující rána. Na místě bylo zabito 75 lidí, mnoho jich bylo zraněno, do Jeniseje se rozlilo 40 tun oleje.

Kdo měl to štěstí, že viděl stavidlo, resp. uzávěr přítoku vody k turbíně vodní elektrárny? Asi málokdo. Nyní máte možnost. Na vodní elektrárně Střekov v Ústí nad Labem totiž až do listopadu 2010 probíhá generální oprava rychlouzávěru jedné ze tří Kaplanových turbín.

Pokud bude jeho plavba úspěšná, stane se katamarán Tûranor první lodí poháněnou výhradně solární energií, která obepluje svět. Plavidlo budoucnosti vyrazilo v úterý 28. 9. 2010 z Monackého přístavu, aby pokračovalo směrem ke Gibraltaru, přes Atlantický oceán a Panamský průplav do Tichého oceánu a přes Indický oceán a Suezský průplav zpátky do Středozemního moře.