Obnovitelné zdroje

Článků v rubrice: 189

Kdo určuje, který energetický zdroj je „zelený“?

Investoři poslední dobou utrácejí velké peníze na zelené projekty. Proč? Vysoká návratnost investic do zelených projektů přitahuje obrovské toky peněz. Otázka zní, zda by mohl trh uspět tam, kde vlády většinou selhávají. Finančníci preferují rychlou návratnost investic - tím ale nejsou připraveni na financování dlouhodobých problémů, jakým je například změna klimatu. V roce 2015 přiznal guvernér Bank of England, Mark Carney, že změna klimatu je tragedií na horizontu. Od té doby ale rychle dozrávají nízkouhlíkové technologie. Fotovoltaika se z dříve velice drahého zdroje energie změnila díky štědrým dotacím na dnes preferovaný zdroj. Podle zprávy OSN byly v roce 2017 investice do slunečních elektráren vyšší než všechny investice do uhelných, plynových a jaderných elektráren.

Celoskleněné solární panely s dlouhou životností

Nová technologie fotovoltaických panelů s označením glass-glass zpomaluje stárnutí a výrazně prodlužuje životnost panelů. Investice do domácí solární elektrárny se tak může vrátit už za 15 let. Celoskleněné fotovoltaické panely by ale měly při téměř stálém výkonu sloužit minimálně dvakrát déle. Domácnost by mohla za příznivých podmínek dokázat díky fotovoltaice celoročně pokrýt spotřebu domu a ušetřit až 40 % energie.

Norsko jako „baterie Evropy“?

Norská vláda pozastavila vydávání licencí na výstavbu dalších podmořských přenosových kabelů. Premiérka Erma Solbergová prohlásila, že její kabinet nebude schvalovat další podmořská vedení, dokud ta již rozestavěná nebudou v provozu a dokud nebude vyhodnocen jejich přínos. Vychází tak vstříc protestům norských firem a odborových organizací, které děsí možný nárůst cen elektřiny. Rozhodnutí přichází nedlouho poté, co byla zahájena pokládka 623 km dlouhého kabelu, který povede pod mořským dnem a vytvoří přímé spojení mezi energetickými soustavami Německa a Norska. Vedení NordLink s kapacitou 1 400 MW by mělo začít fungovat v roce 2020 a náklady na jeho výstavbu se vyšplhají na 1,5 až 2 miliardy eur. Německo tak získá odbyt pro elektřinu z baltských a severomořských větrníků v případě nadbytku během větrného počasí. Zároveň bude moci díky novému vedení v době nedostatku odebírat relativně levný proud z norských vodních elektráren, které vyrábějí až 95 % tamní elektřiny.


Pracovní místa v solární energetice

Ve světovém solárním průmyslu, tedy ve výrobě, instalaci a údržbě fotovoltaických panelů, má práci skoro 3,4 milionu lidí. To je podle zprávy Mezinárodní agentury pro obnovitelnou energii (IRENA) ve srovnání s rokem 2016 o 8,7 % více. Suverénně vede Čína s 2,2 milionu zaměstnanců, což představuje 65 % celosvětového ukazatele. Z Číny je také osm z deseti největších světových výrobců fotovoltaických panelů. Následují Indie, USA a Japonsko. Zatímco ale v Číně a Indii počet lidí pracujících v solární energetice stoupá, například v USA či v Japonsku se snižuje. Také v Evropě pokračuje pokles zaměstnanosti v tomto sektoru. Ubylo zhruba 8 % pracovních míst na odhadovaných 99 600. Podle IRENA je to dáno omezeným rozsahem instalací a tím, že evropští výrobci mohou svými náklady stěží konkurovat asijským dodavatelům.

Virtuální elektrárny a sdílená elektřina

Začalo to sdílením automobilů (Uber) a bydlení (Airbnb). Nyní je na pořadu dne sdílení elektrické energie. Nový způsob "výroby" a sdílení elektřiny se zkouší v Austrálii.

Na exkurzi do sluneční elektrárny

V rámci Evropského týdne udržitelného rozvoje pořádá Solární asociace od 30. května do 5. června Dny otevřených dveří slunečních elektráren. Cílem každoroční akce je podpořit rozvoj udržitelné energetiky a představit možnosti využití energie ze slunce. Veřejnosti a školám se otevře čtrnáct slunečních projektů v několika krajích.

... 1 2 3 4 5 6 » 32 ...

Nejnovější články

Sto let od úmrtí ruského botanika, fyziologa, biochemika a zakladatele chromatografie

Za zakladatele chromatografie se všeobecně považuje ruský přírodovědec Michail Semjonovič Cvět, kterému se v roce 1903 podařilo rozdělit listové pigmenty. Je proto záhodno, abychom si právě letos po uplynutí 100 let od jeho smrti znovu připomněli osobnost ...

Nový druh magnetu

Sloučenina uranu a antimonu USb2 generuje magnetismus úplně jiným způsobem než dosud známé magnety. Vědci jej nazvali „singletový” magnetismus. Elektrony, záporně nabité elementární částice, vytvářejí své vlastní malé magnetické pole. Je to důsledek kvantové mechanické vlastnosti známé jako spin.

Biocev, mitochondrie a nádory

Výzkumné skupiny vědeckého centra BIOCEV se zaměřují na detailní poznání organismů na molekulární úrovni. Jejich výsledky směřují do aplikovaného výzkumu a vývoje nových léčebných postupů proti závažným zdravotním problémům.

S.A.W.E.R. může změnit poušť v úrodnou krajinu

Proměnit suchou a horkou poušť v zelenou krajinu zní v tuto chvíli jako sen nebo pohádka. V praxi by k takové proměně bylo třeba velké množství vody. Ale kde takové množství vody v poušti vzít? Pomocí Slunce ze vzduchu! I pouštní vzduch totiž v sobě obsahuje vodní páru.

Inerciální udržení – lasery a urychlovače

Fúzí při magnetickém udržení (tokamaky a stelarátory) jsme se zabývali podrobně již mnohokrát. Všimněme si udržení inerciálního, které s nepatrnou nepřesností můžeme zaměnit za laserovou fúzi. V roce 1963 sovětští vědci N. G. Basov a O. N.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail