Obnovitelné zdroje

Více než 20 tisíc českých domácností už má na střeše vlastní elektrárnu a tisíce dalších se k tomu chystají. Za slunečného počasí jedou panely naplno, co ale dělat v zimě, kdy zapadají sněhem? Propad výroby je opravdu znatelný. I při kratších dnech a menší intenzitě osvitu se vyplatí získat ze slunce každou kilowatthodinu. Správná údržba, moderní panely a využití předpovědi počasí umožní vyrobit i desítky kWh navíc. Zima však může přinášet také výhodu - chladnější počasí zvyšuje účinnost panelů.

Moravskoslezský kraj si nechává zhotovit kompletní mapu oslunění celého svého území. Ta pomůže samosprávám, firmám i běžným občanům snadno identifikovat místa, která jsou vhodná pro instalaci fotovoltaických panelů. Podobné projekty jsou vzhledem ke zvyšujícímu se zájmu o udržitelnost mezi kraji i městy stále populárnější. V minulosti si různé typy analýz oslunění nechalo zhotovit například Brno, Kladno či Jihočeský kraj.

Firmy TECO 2030 a Skeleton Technologies uzavřely strategické partnerství s cílem zavést do námořního sektoru používání tzv. obnovitelného vodíku a prokázat, že je možná nejen plavba, ale i přístavní operace s nulovými emisemi. „Super Baterie“ firmy Skeleton bude integrována s moduly palivových článků firmy TECO 2030 v rámci projektu HyEkoTank, největšího projektu modernizace lodních palivových článků na světě. Na projektu se podílí Shell s dalšími partnery konsorcia ze tří evropských zemí (Norsko, Švédsko a Nizozemsko). Řešení kombinující vodíkové palivové články a „Super Baterii“ má umožnit přechod námořního průmyslu k čisté nule emisí oxidu uhličitého. Na počátku stála výzkumná práce v projektu HydroCap financovaném estonskou vládou.

Energetickým větrným parkům na moři dnes dominují obří stožáry s třílistými vrtulemi s horizontální osou otáčení, které v horní úvrati přesahují výšku 250 metrů a mají výkon až kolem 15 MW. V budoucnu by je ale mohla vystřídat podstatně menší zařízení s daleko větším výkonem, jejichž turbíny budou mít vertikální osu otáčení.

Z geotermálních zdrojů pochází v současné době přibližně 16 GW světové produkce energie, což je jen asi 0,2 % její celkové globální spotřeby. Je to zejména proto, že se konvenční geotermální energetika omezuje na oblasti, kde je zemské teplo blízko u povrchu, například v okolí sopek, nebo v místech s relativně tenkou zemskou kůrou. Mezi průkopníky využívání geotermálních zdrojů patří zejména Island, kde teplá voda a pára ze zemského nitra vyhřívá přes 80 % tamních domů, ale například i chodníků, skleníků a bazénů. Island vyrábí ze zemského tepla i 29 % své produkce elektřiny, což je největší podíl na světě. Takto vyrobená elektřina je ale zejména v důsledku technologické složitosti o mnoho dražší než např. energie z větrných a fotovoltaických zdrojů.

Švédsko, Finsko a Dánsko už dnes pokrývají naprostou většinu své spotřeby elektřiny prostřednictvím bezemisních zdrojů včetně jádra a velkou část produkce vyvážejí. Tento trend díky geografickým výhodám, rozvinutým technologiím a manažerským zkušenostem dále posiluje.