Obnovitelné zdroje

Švédsko, Finsko a Dánsko už dnes pokrývají naprostou většinu své spotřeby elektřiny prostřednictvím bezemisních zdrojů včetně jádra a velkou část produkce vyvážejí. Tento trend díky geografickým výhodám, rozvinutým technologiím a manažerským zkušenostem dále posiluje.

Čínská státní společnost China State Shipbuilding na začátku letošního roku představila komponenty zatím největší a nejvýkonnější větrné turbíny určené pro mělká moře na světě. Zařízení by mělo dosáhnout výkonu 18 MW a o 2 MW tedy překonat dosud největší větrnou turbínu, která pochází rovněž z Číny.

Rozvoj tzv. komunitní energetiky u nás pořád brzdí chybějící legislativa. Chystaná novela energetického zákona by měla dovolit sdílet vyrobenou elektřinu mezi jednotlivými odběrnými místy a umožnit tak efektivně nakládat s vyprodukovanými přebytky energie, které někdy poskytnou např. fotovoltaiky. V budoucnu by to mělo pomoci využít potenciál i dalších komunitních zdrojů, jako jsou větrné elektrárny či biometanové stanice.

Hybridní elektrárny založené na kombinaci malého modulárního jaderného reaktoru (SMR – small modular reactor) a větrné nebo fotovoltaické elektrárny řeší problém nestability obnovitelných zdrojů a mohly by se v budoucnosti stát ideálním zdrojem pro zvýšení spolehlivosti dodávek bezemisní elektřiny. 

Během pěti víkendů zimní sezóny se budou moci zájemci podívat 160 metrů pod hladinu Lipenské nádrže, do útrob unikátní vodní elektrárny. Prohlídky jsou zdarma, určené jsou ale pro maximálně osmičlenné skupiny předem registrovaných návštěvníků. Ti se dostanou nejen k turbínám a generátorům, ale i třeba k tunelu, který ústí až u Vyššího Brodu. Prvních osm prohlídek s kapacitou 64 míst začíná 21. ledna.

Udržitelné technologie produkující co nejméně skleníkových plynů jsou novým náboženstvím dneška. I obnovitelné zdroje energie ale představují problém pro životní prostředí. Na rozdíl od energetických zdrojů založených na spalování fosilních paliv, které způsobují největší znečištění při svém provozu, u bezemisních zdrojů vzniká největší environmentální zátěž při jejich výrobě a zejména likvidaci. Týká se to fotovoltaických panelů, komponentů větrných elektráren, článků z bateriových úložišť a baterií elektromobilů, ale i odpadu, který vzniká při spalování biomasy nebo výrobě bioplynu.