Obnovitelné zdroje

Ve světovém solárním průmyslu, tedy ve výrobě, instalaci a údržbě fotovoltaických panelů, má práci skoro 3,4 milionu lidí. To je podle zprávy Mezinárodní agentury pro obnovitelnou energii (IRENA) ve srovnání s rokem 2016 o 8,7 % více. Suverénně vede Čína s 2,2 milionu zaměstnanců, což představuje 65 % celosvětového ukazatele. Z Číny je také osm z deseti největších světových výrobců fotovoltaických panelů. Následují Indie, USA a Japonsko. Zatímco ale v Číně a Indii počet lidí pracujících v solární energetice stoupá, například v USA či v Japonsku se snižuje. Také v Evropě pokračuje pokles zaměstnanosti v tomto sektoru. Ubylo zhruba 8 % pracovních míst na odhadovaných 99 600. Podle IRENA je to dáno omezeným rozsahem instalací a tím, že evropští výrobci mohou svými náklady stěží konkurovat asijským dodavatelům.

Začalo to sdílením automobilů (Uber) a bydlení (Airbnb). Nyní je na pořadu dne sdílení elektrické energie. Nový způsob "výroby" a sdílení elektřiny se zkouší v Austrálii.

V rámci Evropského týdne udržitelného rozvoje pořádá Solární asociace od 30. května do 5. června Dny otevřených dveří slunečních elektráren. Cílem každoroční akce je podpořit rozvoj udržitelné energetiky a představit možnosti využití energie ze slunce. Veřejnosti a školám se otevře čtrnáct slunečních projektů v několika krajích.

Demonstrační premiéry palivovými články poháněných automobilů, vlaků, tramvají a dokonce i malého letadla v průběhu minulého roku korunovalo spuštění první "balené" palivočlánkové elektrárny v Mannheimu s výkonem 1,4 MW. Vysoce efektivní elektrochemický proces pootevírá konečně dveře vodíkovému zítřku čisté elektrické dopravy a energetiky bez proklínaných exhalací.

Mikroelektrárna Wave není větší než běžný kotel a umí dodávat teplo a elektřinu jen za pomoci biomasy. Jde o první zařízení svého druhu na světě. Čeští vynálezci navíc nyní dokázali zvýšit výkon přístroje a automatizovat řadu funkcí. Letos plánují 4 pilotní projekty, při kterých mikroelektrárnu nasadí do běžného provozu. Prohlédnout si ji můžete přijít 21. března 2018 od 13.00 do Univerzitního centra energeticky efektivních budov ČVUT  v Buštěhradě u Kladna (UCEEB).

Indie zahajuje obrovský inženýrský projekt vzájemného propojení řek takovým způsobem, aby byla voda ze zaplavovaných oblastí odvedena do oblastí, které trpí suchem. Má být vytvořena vodní síť v délce 12 500 km, což je přibližně součet dvou nejdelších toků světa, Nilu a Amazonky. Čtrnáct řek ze severní části Indie bude propojeno se šestnácti řekami v západní, centrální a jižní části země pomocí třiceti obrovských kanálů a výstavby 3 000 přehrad. Náklady se udávají na 168 miliard dolarů. Díky tomuto projektu se má získat 35 milionů hektarů nové zemědělské půdy a také 34 000 MW energetického výkonu vodních elektráren. Projekt podpořil indický premiér Narendr Modi, vodohospodářský úřad vypracoval podrobné plány prvních propojení a na některých místech se již pracuje.