Obnovitelné zdroje

Energetickým větrným parkům na moři dnes dominují obří stožáry s třílistými vrtulemi s horizontální osou otáčení, které v horní úvrati přesahují výšku 250 metrů a mají výkon až kolem 15 MW. V budoucnu by je ale mohla vystřídat podstatně menší zařízení s daleko větším výkonem, jejichž turbíny budou mít vertikální osu otáčení.

Z geotermálních zdrojů pochází v současné době přibližně 16 GW světové produkce energie, což je jen asi 0,2 % její celkové globální spotřeby. Je to zejména proto, že se konvenční geotermální energetika omezuje na oblasti, kde je zemské teplo blízko u povrchu, například v okolí sopek, nebo v místech s relativně tenkou zemskou kůrou. Mezi průkopníky využívání geotermálních zdrojů patří zejména Island, kde teplá voda a pára ze zemského nitra vyhřívá přes 80 % tamních domů, ale například i chodníků, skleníků a bazénů. Island vyrábí ze zemského tepla i 29 % své produkce elektřiny, což je největší podíl na světě. Takto vyrobená elektřina je ale zejména v důsledku technologické složitosti o mnoho dražší než např. energie z větrných a fotovoltaických zdrojů.

Švédsko, Finsko a Dánsko už dnes pokrývají naprostou většinu své spotřeby elektřiny prostřednictvím bezemisních zdrojů včetně jádra a velkou část produkce vyvážejí. Tento trend díky geografickým výhodám, rozvinutým technologiím a manažerským zkušenostem dále posiluje.

Čínská státní společnost China State Shipbuilding na začátku letošního roku představila komponenty zatím největší a nejvýkonnější větrné turbíny určené pro mělká moře na světě. Zařízení by mělo dosáhnout výkonu 18 MW a o 2 MW tedy překonat dosud největší větrnou turbínu, která pochází rovněž z Číny.

Rozvoj tzv. komunitní energetiky u nás pořád brzdí chybějící legislativa. Chystaná novela energetického zákona by měla dovolit sdílet vyrobenou elektřinu mezi jednotlivými odběrnými místy a umožnit tak efektivně nakládat s vyprodukovanými přebytky energie, které někdy poskytnou např. fotovoltaiky. V budoucnu by to mělo pomoci využít potenciál i dalších komunitních zdrojů, jako jsou větrné elektrárny či biometanové stanice.

Hybridní elektrárny založené na kombinaci malého modulárního jaderného reaktoru (SMR – small modular reactor) a větrné nebo fotovoltaické elektrárny řeší problém nestability obnovitelných zdrojů a mohly by se v budoucnosti stát ideálním zdrojem pro zvýšení spolehlivosti dodávek bezemisní elektřiny.