Obnovitelné zdroje

Článků v rubrice: 192

Velký uhlíkový podvod

Vedoucí silou v boji proti změně klimatu je Evropa. Do roku 2020 plánuje získat 20 % energie z obnovitelných zdrojů. Pomineme-li diskusi, zda vůbec má smysl proti klimatickým změnám bojovat a nebylo-li by lepší se připravovat a přizpůsobovat, a odmyslíme-li si, že ani celá Evropa dohromady zdaleka není největším producentem skleníkových plynů, je předčasné se radovat. Proč? Protože mezi největším zdrojem obnovitelné energie nejsou větrná, sluneční nebo vodní energie, o kterých se nejvíce hovoří. 60 % energie z obnovitelných zdrojů získává Evropská unie z biomasy: určitou část tvoří plodiny určené k výrobě kapalných biopaliv, ale většinou se jedná o dřevo a o pokácené stromy. To znamená, že asi 10 % energie, kterou Evropané používají k vytápění, k pohonu automobilů a k výrobě elektřiny, bude pocházet z lesů a zemědělských farem. Mnozí se obávají, že další tlak na využívání biomasy bude mít velmi nepříznivé důsledky pro volně žijící zvířata a na zvyšování cen potravin. Nejvíce ale šokuje skutečnost, že je rozvoj biomasy založen na chybných předpokladech. Bilance uhlíku ve vyspělých zemích skrývá podvod, který by z dlouhodobého hlediska mohl mít daleko větší dopad než hypoteční skandál, jenž vedl v roce 2008 ke globální recesi. Největší zdroj „čisté“ energie totiž nesnižuje emise CO2 tak, jak se oficiálně tvrdí.

Vírová turbína na Želině

Po úspěšných komplexních zkouškách odstartovala 1. července 2016 provoz dvojice tzv. vírových turbín v areálu malé vodní elektrárny Želina u Kadaně. Vynález fungující s účinností až 85 %, který vznikl na základě spolupráce VUT Brno a Výzkumu a vývoje energetické firmy ČEZ, umí využít energie vody i na malých spádech, kde by jiné turbíny nestačily. Měl by být novým impulsem pro rozvoj malých vodních elektráren v ČR. O vynálezu a principu vírové turbíny jsme psali v Třípólu zde: http://www.3pol.cz/cz/rubriky/obnovitelne-zdroje/986-virova-turbina

Na Vltavě přibyla unikátní elektrárna s Archimédovými šrouby

Nejvýkonnější na světě je se svými 600 kW instalace tří Archimédových šroubů v malé vodní elektrárně v Plané u Českých Budějovic. V roce 2017 by měla být zapsána do známé Guinessovy knihy rekordů v kapitole malých vodních elektráren jako "NEJ...".  Technologii dodala česká firma MAS Hydro (divize Kovosvitu MAS ze Sezimova Ústí).

Jak v Číčově funguje bioplynka

Na úpatí Brd poblíž Spáleného Poříčí leží obec Číčov. Hostí jednu z našich prvních bioplynových stanic. Kogenerační jednotka o instalovaném výkonu 526 kW umožní celoroční produkci elektřiny pro více než 1 000 domácností. V krajině se poblíž zemědělských farem postupně zabydlují charakteristické polokulovité stavby, aby zpracovaly a energeticky využily zbytky rostlin nebo exkrementy hospodářských zvířat. Jak bioplynka v Číčově funguje?

Soví technologie neslyšného letu

Lidé někdy kritizují větrné elektrárny z důvodu hluku vydávaného jejich vrtulemi. Šlo by tuto nepříjemnou vlastnost větných elektráren odstranit? Ano, můžeme se inspirovat u sov! Větrné turbíny sice neposkytují mnoho elektřiny, ale zato jde o elektřinu bezemisní. Cílem výzkumu je na jedné straně zvýšit jejich účinnost a na druhé snížit hluk, který vydávají. Nigel Peake z University of Cambridge a jeho kolegové se pustili do studia sov, jejichž křídla poskytují neslyšný let. Jak to sovy dělají?

Vítr bičující umělou trávu vyrábí elektřinu

Nový typ nanogenerátoru využívající větrnou energii může pohybem umělohmotných proužků na střeše, které se budou ve větru kývat jako tráva, vyrábět elektřinu. Na střechu se připevní pružné umělohmotné proužky tak, jako je tomu například u řad kostek domina.

... 1 « 2 3 4 5 6 7 8 » 32 ...

Nejnovější články

Jak jste na tom s informační gramotností?

Jak se studenti druhého stupně základních škol orientují ve světě technologií, které nás obklopují? Jak zvládají aplikovanou matematiku? To ukáže jubilejní 10. ročník informační soutěže IT-SLOT, které se pravidelně účastní tisíce žáků 8. a 9. tříd základních škol z celé České republiky.

Cyklické změny teploty na Zemi

Paleoklimatologové hledají stopy vývoje teplot na Zemi v horninách a fosíliích. Dlouhodobé ochlazování začalo asi před 50 miliony lety, kdy byla průměrná globální teplota 14 °C. Tenkrát ještě nebyla na Zemi trvalá ledová pokrývka a hladina mořské vody byla o více než 70 m vyšší než dnes.

Záhadný lidský mikrobiom

Nedávný výzkum ukazuje, že naše tělo je domovem mikrobů, se kterými se věda předtím nesetkávala. Možná, že se kvůli nim bude i přepisovat strom života. Navíc může mít tato mikrobiální „temná hmota“ i vliv na zdraví.

MAAE zveřejnila nové odhady vývoje jaderné energetiky do roku 2050

MAAE zveřejnila 10. září své nejnovější projekce trendů v energetice, elektřině a jaderné energii do roku 2050. Výroční zpráva nabízí smíšený odhad budoucího příspěvku jaderné energie k celosvětové výrobě elektřiny v závislosti na tom, jak se budou potenciálně ...

Vyřeší největší problém větrných elektráren pojišťovny?

Závislost na počasí je největším problémem větrných elektráren nejen z hlediska jejich vlivu na stabilitu elektrizační soustavy, ale také z pohledu celkové i provozní ekonomiky. Když vítr nefouká, elektrárna nejen že nevyrábí, což dělá problémy v přenosové síti, ale ani nevydělává.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail