Reportáže, cestování

Z Bermudy na Azory
Když ve čtvrtek 15. května 1997 opouštíme St. George´s, neskutečně lije. Na šedou oceánskou hladinu se valí proudy sladké vody a kalí ji ještě více. Podle předpovědi máme jižní vítr, který v nárazech dosahuje síly 6 °B. Dohlednost je mizerná, sotva pár set metrů. Plujeme pohodlně s větrem z pravého zadoboku, jenom s genuou, a Optimist se téměř nekolébá na podezřele oblých vlnách, uhlazených deštěm.

Večer již fouká neodbytných 7° B a oceán začíná být slyšet. Hlavní plachta musí dolů. Je zřejmé, že na Bermudách budeme dřív, než jsem předpokládal. Také to znamená, že v noci budeme mít pod sebou návětrné pobřeží Bermud s množstvím nepříjemných útesů a s deformovanými vlnami, odraženými od ostrovů. A pak nás čeká komplikované zaplutí do plavebního kanálu Town Cut Channel, k jehož ústí je třeba prokličkovat mezi mělčinami a útesy.

Po roce 1989 se mnoho lidí pustilo do podnikání v oblastech, které mohly být dříve jen koníčkem nebo sportem. To byl i případ kamarádů z brněnských jachtklubů. „Jeden z těch, kteří založili firmu pro stavbu a dovoz jachet, mě v roce 1994 požádal, abych pro jeho firmu přepravil z Floridy do Gibraltaru námořní plachetnici. Opustil jsem tedy zaměstnání počítačového technika u Kancelářských strojů a stal se skipperem, jak se říká profesionálním kapitánům jachet. Když jsem už dva roky pracoval jako skipper na dvojstěžňové jachtě Freelord, mi Miloš Křenek, majitel firmy, nabídku na přepravu jachty zopakoval. Mým úkolem bylo doplout s 13m námořní plachetnicí Optimist z Miami do Itálie. Posádku jsem si mohl vybrat. Když jsem nabídku koncem roku 1996 přijímal, nikdo netušil, že přichází rok bláznivého počasí, které vyvrcholí katastrofálními záplavami na Moravě,“ začíná své vyprávění autor série cestopisných reportáží, František Novotný. Nabízíme vám cestu po rozbouřených vlnách na pokračování v nezkrácené verzi.

Při toulkách po Spojených státech jsem se zaměřil na nejrůznější přírodní i technické unikáty. Patřil mezi ně i atom. Není divu. V roce 1987 jsme totiž spolu s kolegou Janem Tůmou vydali knihu Atom skrývá naději, v níž jsme také uvedli, že první jaderný reaktor na světě byl postaven a pod tribunou stadionu Chicagské univerzity spuštěn 2. prosince 1942. Při popisu této světodějné událost jsme tenkrát vycházeli jen z písemných podkladů. Spatřit stadion na vlastní oči jsem do pádu totality v Československu nemohl, a když jsem přijel do Chicaga v roce 1992, bylo pozdě. Laboratoř už neexistovala. Připomíná ji jen památník.

Biologická diverzita představuje rozrůzněnost života a můžeme ji chápat jako druhovou rozmanitost všech živých tvorů na naší planetě. Mezi všemi ekosystémy vykazují největší biodiverzitu tropické deštné lesy. Na ploše 50 hektarů Malajského poloostrova je více druhů dřevin, než jich můžeme najít v celé Severní Americe. V korunách tropických lesů může být (podle některých studií) asi 30 milionů druhů různého hmyzu. Tyto lesy, které pokrývají asi 6 % povrchu Země, jsou domovem pro 70‑90 % všech druhů organizmů této planety.

Dánsko nepatří k cestovatelským hitům, přestože může těm, kteří míří především za poznáním, nabídnout kromě pestré palety přírodních krás i řadu historických či technických pozoruhodností. To platí i pro energetiku – v zemi najdeme několik míst, která bezpochyby stojí za návštěvu. Zajímavé lokality mohou být zastávkou i na trase cestou do Norska přes pevninskou část Dánska – Jutský poloostrov –, jehož jižní okraj je jedinou suchozemskou hranicí země.