Když se řekne cívka, určitě si nikdo nepředstaví čtyřpatrový dům nebo plně obsazený Boeing. A přece! Monstrum vyrobené pro tokamak ITER s tolerancí menší než jeden milimetr by se dalo právě s takovými obry srovnávat. V hlavních zprávách o programu výroby supravodivých magnetů ITER se objevila zmínka o prvním pouzdru cívky toroidálního pole, které úspěšně absolvovalo zkoušky. Obě ramena obrovské konstrukční části veliké jako čtyřpodlažní budova a vyrobené z oceli o tloušťce 20 cm měly rozměry mezery připravené pro svaření v tolerancích od 0,25 mm do 0,75 mm, což je v porovnání k běžné vysoce přesné svařované konstrukci srovnatelné velikosti přesnost řádově větší. Přitom délka jednoho svaru je 14 metrů. A další parametry: hmotnost vinutí 110 tun, hmotnost pouzdra 190 tun… „Přesnost musí být!“ (přísnost také), protože chybné magnetické pole by nesplnilo svůj úkol. Pokud plazma unikne, žádná termojaderná reakce neproběhne a o energii budoucnosti si můžeme nechat zdát…

Přibližně 1,3 miliardy lidí na Zemi stále ještě nemá elektřinu. Díky rozvoji fotovoltaiky se daří, že alespoň kolem sta milionů lidí v chudých zemích má dnes poprvé přístup k jednoduchým slunečním energetickým systémům, které rozsvítí zářivky LED nebo dobijí mobilní telefony. Poněkud silnější verze umožní napájet rádia a dokonce i televize. Osvětlování pomocí zářivek LED poskytuje čistou a lacinou alternativu k petrolejovým lampám, které se používají tam, kde neexistuje elektřina. Nick Hughes, spoluzakladatel firmy M-KOPA Solar of Kenya, uvádí, že lidé používají petrolejové lampy až dvanáct hodin denně a některé rodiny vynakládají až 10 % příjmů na nákup petroleje, což je neuvěřitelná cena za špatné osvětlení. Uvedený podnikatel již prodal ve východní Africe na 500 000 malých slunečních energetických systémů a snaží se získat prostředky na pořízení dalšího milionu. Jeho cílem je realizovat jen ve východní Africe až 11 milionů takových systémů. M-KOPA je přitom jen jednou z mnoha společností, které ve světě dodávají domácí solární systémy. Nelze proto pochybovat, že nastává revoluce v rozvoji elektřiny na bázi sluneční energie mimo elektrické sítě.

V první části našeho výletu do světa astronomie (článek https://www.3pol.cz/cz/rubriky/astronomie/2136-o-hromnicich-lucii-a-slepicim-kroku) jsme zkoumali, jak se mění délka dne v období kolem zimního slunovratu. S využitím moderních astronomických databází (v našem případě to byla stránka www.meteogram.cz/vychod-zapad-slunce/) jsme pátrali po smyslu známých průpovídek „Lucie noci upije, ale dne nepřidá“, „Na Nový rok o slepičí krok“, „Na Tři krále o skok dále“ a „Na Hromnice o hodinu více“. V dnešním pokračování už se budeme problematikou východu a západu Slunce věnovat mnohem seriózněji.

Guma - materiál známý po staletí - je dodnes nepostradatelný. Mayové vyráběli z kaučuku míče, dnes je nezbytnou součástí všech dopravních prostředků a nejen jich. Ročně se z gumy vyrobí téměř dvě miliardy pneumatik, na což padne 70 % celosvětové produkce kaučuku. Guma je mistrem v přizpůsobivosti: je pevná i pružná, může být vodičem i izolantem. Jejím hlavním zdrojem je kaučukovník, ale v budoucnu jej možná nahradí pampelišky!

Indie zahajuje obrovský inženýrský projekt vzájemného propojení řek takovým způsobem, aby byla voda ze zaplavovaných oblastí odvedena do oblastí, které trpí suchem. Má být vytvořena vodní síť v délce 12 500 km, což je přibližně součet dvou nejdelších toků světa, Nilu a Amazonky. Čtrnáct řek ze severní části Indie bude propojeno se šestnácti řekami v západní, centrální a jižní části země pomocí třiceti obrovských kanálů a výstavby 3 000 přehrad. Náklady se udávají na 168 miliard dolarů. Díky tomuto projektu se má získat 35 milionů hektarů nové zemědělské půdy a také 34 000 MW energetického výkonu vodních elektráren. Projekt podpořil indický premiér Narendr Modi, vodohospodářský úřad vypracoval podrobné plány prvních propojení a na některých místech se již pracuje.

Farmáři na venkově východní části Malajsie mají šanci polepšit si - už v letošní sezóně budou moci pěstovat populární a žádanou stévii. Díky jaderné vědě.