Často jsem přemýšlel, jak na to ten Spitzer mohl přijít. Ve svém prvním fúzním experimentálním zařízení eliminoval toroidální drift plazmatu vakuovou komorou ve tvaru číslice osm. Nic na tom, že další jeho kovové děti osmičku opustily za cenu komplikovaných cívek magnetického pole a dnes… Dnes mají cívky tvar, že by je nenamaloval ani Pablo Picasso. Vraťme se ale na počátek.

Evropská kosmická agentura (ESA) po dlouhých přípravách dala v létě zelenou zahájení vědecké práce vesmírného dalekohledu Gaia. Gaia má extrémně citlivou a přesnou optiku, která by dokázala změřit šířku lidského vlasu na vzdálenost 1 000 km. Jejím úkolem bude vytvořit dosud nevídanou mapu Mléčné dráhy a možná i pomoci předpovědět budoucnost Země a lidstva.

Obrovské množství evropských domácích cvrčků se zmateně pohybuje na děrovaných kartonových krabicích ve stanu o velikosti malé dodávky; ten je umístěn v jejich novém domově uvnitř opuštěného skladu v Joungstownu ve státě Ohio. Zde se jim bude výborně dařit až do doby, než budou usmrceni a rozemleti na mouku, z níž se upečou koláče, placky nebo čipsy. Na první pohled trochu úděsná představa není utopií – domácí cvrčkové jsou prvním hmyzem v USA, který se bude chovat za účelem přípravy potravy pro lidi. Společnost Big Cricket Farms, která sklad provozuje, pracuje ve spolupráci s firmou Six Foods v Bostonu, výrobcem čipsů označovaných jako „chirps“ a koláčů ze cvrčků. Společnost doufá, že se jí podaří prosadit nový zdroj potravy bohatý na proteiny, přátelský k životnímu prostředí a vhodný pro moderní dietu.

Nejrozsáhlejší mezinárodní výzkumné centrum částicové fyziky, které provozuje největší urychlovač na světě LHC, slaví letos v září 60 let od svého založení. Centrum s oficiálním názvem „Evropská organizace pro jaderný výzkum“ vešlo do povědomí veřejnosti pod zkratkou CERN (z francouzského Conseil Européen pour la recherche nucléaire). Výbor pro spolupráci ČR s CERN spolu s Akademií věd ČR, Českým vysokým učením technickým a Univerzitou Karlovou uspořádaly k tomuto jubileu pozoruhodnou interaktivní výstavu. Výstavu otevřel slavnostním „výkopem protonů“ v interaktivním tunelu předseda AV ČR prof. Jiří Drahoš.

Na své cestě za významnými vědci a techniky se tentokrát vydáme do poměrně vzdálené minulosti, abychom si připomněli 800. výročí narození anglického vědce Rogera Bacona, velkého vizionáře vědeckotechnického pokroku a průkopníka experimentálních metod ve vědeckém zkoumání.

Sluneční záření dopadá na zemský povrch a část jeho energie můžeme přímo přeměnit na teplo. Sestrojíme si dva modely slunečních vařičů, které se ve větším a dokonalejším provedení využívají hlavně v chudých zemích k vaření jídla.