Staré lednice, nefunkční počítače nebo vysloužilé mixéry – to vše uchovává řada lidí ve sklepích či kumbálech i několik let. Nevědomky tak skladují nejen řadu nebezpečných látek, ale i vzácných surovin. A to je velká škoda. Recyklací je totiž možné z nepotřebných elektrospotřebičů tyto suroviny získat zpět a ušetřit tak množství energie spotřebované na těžbu primárních zdrojů či na výrobu materiálů pro výrobky nové. Z elektrospotřebičů lze v rámci ekologické recyklace opětovně využít až 95 % materiálů!

Již po sedmé organizuje Mensa ČR (www.mensa.cz) pro děti základních a středních škol Logickou olympiádu. Jako každoročně v soutěži založené na logických úlohách nerozhodují naučené znalosti, ale schopnost samostatného uvažování a pohotové rozhodování. Tím, že se nejedná o znalostní soutěž, ale řešení vždy vyžadují samostatný a kreativní přístup, je Logická olympiáda svým pojetím unikátní. O soutěž je každoročně mimořádný zájem – jen v loňském roce se do ní zaregistrovalo 41 109 soutěžících z 1 969 škol z celé České republiky.

Rozmach informatiky ve druhé polovině 20. století se odvíjel nejen od rozvoje technologií, ale závisel i na pokroku v teoretických disciplínách, zejména v matematické logice. Žádný sofware se dnes neobejde bez logických kroků, bez operací s logickými proměnnými. Aniž to ve své době mohl tušit, základy moderní počítačové logiky položil anglický matematik a logik George Boole. Letos uplyne právě 150 let od jeho úmrtí.

Není mnoho technických oborů, které by v posledních letech zaznamenaly tak výrazný nárůst svého využití jako termografie. Trend v podobě progresivního zdokonalování kamer i periferního vybavení výrazně rozšířil možnosti jejího využití a spolu s klesající pořizovací cenou termokamer zpřístupnil toto všestranně použitelné zařízení široké veřejnosti. Těžko najdeme odvětví, kde by se ve větší či menší míře nedala termokamera uplatnit. Z těch nejznámějších můžeme jmenovat energetiku, medicínu, stavebnictví, strojírenství, dnes už se bez ní neobejdou ani policisté, hasiči či armáda. Široké rozšíření však přináší i nebezpečí v podobě nesprávného používání a interpretace zjištěných hodnot.

Hyacint vodní, neboli tokozelka nadmutá, je jednou z nejinvazivnějších rostlin na světě. Díky svému zajímavému vzhledu se prostřednictvím antropogenní činnosti roznesla na území celého světa, včetně Ameriky, Austrálie, Indie a samozřejmě Afriky. Zde působí mnoho problémů – od komplikací v lodní dopravě až po úplné zarůstaní vodních hladin s následkem odkysličení vody na úkor vodního světa. „Dá se tato hrozba změnit na výzvu a na užitek?“ ptá se autorka vědeckotechnického projetu Lenka Svašková. Se závěry svého úspěšného projektu se rozhodla podělit i se čtenáři Třípólu.

Každý ví, že v jaderné energetice je prvořadou otázkou bezpečnost. Pokud se v médiích objeví slovo „únik“, vždy se stane slovem poplašným, v drtivé většině případů zbytečně. Poďme se podívat na otázku těsnění v jaderné energetice – tedy na zabezpečení veškerých zařízení proti úniku kapalin a plynů – blíže.