Čtvrtá průmyslová revoluce přetváří svět, jak ho známe. Technologický pokrok stírá hranice mezi fyzickým a digitálním prostředím. V praxi to umožňuje spolupráci strojů a lidí v dosud nevídaném rozsahu. Novým trendům se přizpůsobuje i logistika, jež cílí na dosažení maximální efektivity. Koncept chytré logistiky znamená propojení skladových systémů, interní dopravy, přepravních technologií a plánovacího softwaru v jednu síť. Ta dokáže automaticky tvořit a upravovat přepravní procesy podle aktuálních potřeb a s ohledem na ostatní články řetězce.^[i]

^[i] https://blog.toyota-forklifts.cz/prumysl-4.0-a-chytra-logistika-meni-budoucnost-skladovani

Jadernou fúzi už do jisté míry umíme. Dvě lehká jádra fúzují za vzniku těžšího. Nicméně hmotnost výsledného jádra je menší než součet hmotností jader fúzujících. Notoricky známý Einsteinův vzorec E = mc² tvrdí, že veškerá „ztracená“ hmota se přeměnila v energii, která ohřívá plazma a kterou bychom rádi využili.

V Kongresovém centru na Vyšehradě v Praze proběhne v neděli 9. června 2024  již 19. ročník Mezinárodního robotického dne. Veřejnost se může kdykoli mezi 10. až 17. hodinou  přijít podívat na robotické soutěže, ukázky či prezentace. Vstup je zdarma. V sobotu proběhnou neveřejné části soutěží.

Hnědé uhlí se dnes na území Česka těží v mnohem menším rozsahu než v druhé polovině minulého století. Těžký průmysl však podobu lomů v Severočeské pánvi neustále dynamicky přetváří. Časosběrné srovnání proměny lomů Bílina, ČSA, Nástup-Tušimice či různobarevného odkaliště Venuše nabízejí obrazové materiály z leteckého snímkování.

Technologický pokrok přináší revoluci ve zdravotnictví, zlepšuje přístup pacientů k personalizované péči a zajišťuje, aby lékaři dodržovali pokyny založené na důkazech. Tato transformace vede ke zvýšené bezpečnosti pacientů. Zde je pět lékařských inovací zahrnujících nejnovější technologie, všechny s potenciálem předefinovat zdravotní péči.

Vedle „otců“ fúzního zařízení tokamaku Igora Tamma a Andreje Sacharova byl v historii fúze ještě další okamžik, kdy jednomu jedinému člověku mohla být udělena cena za nejlepší podíl na konstrukci tokamaku. Tímto mužem byl francouzský fyzik Paul-Henri Rebut. Na počátku 70. let, o něco více než deset let poté, co vstoupil do výzkumu fúze ve francouzské Komisi pro atomovou energii (CEA), se podílel na vybudování TFR – Tokamak de Fontenay-aux-Roses, stojícím na pařížském předměstí, kde se CEA tehdy nacházela. Pro jeho kolegy však TFR znamenal Tokamak Façon Rebut, což lze chápat jako „Tokamak à la Rebut“...