Fyzici již dlouho vědí, že téměř vše – světlo a další formy energie, ale také každý atom ve vašem těle – se chová z klasického hlediska i jako částice, i jako vlna, což je koncept známý jako korpuskulárně vlnový dualismus (de Broghlie). To se znovu a znovu ověřilo v experimentech. Ale s částicemi antihmoty, které jsou identické se svými hmotnými partnery, až na jejich opačný náboj a spin, je mnohem obtížnější experimentovat. Tato dvojčata hmoty existují jen okamžik, obvykle v mohutných urychlovačích částic, a ihned anihilují s částicemi hmoty.

 Pneumatiky jsou kulaté, černé a vyrobeny z gumy. Tak by je zřejmě popsala většina lidí. Při bližším pohledu však zjistíme, že design pneumatik a vzájemné působení různých materiálů, ze kterých jsou vyrobeny, jsou mnohem složitější. Materiáloví inženýři a vývojáři pneumatik ve společnosti Continental již nějakou dobu pracují na tiché revoluci. Nejpozději do roku 2050 mají být všechny pneumatiky vyrobeny z udržitelných materiálů. Přestože to znamená ještě dlouhou cestu, krok za krokem se ukazuje, jaké suroviny si v budoucnu najdou v konstrukci pneumatik své místo. Příkladem jsou odpadní produkty ze zemědělství – popel z rýžových slupek, pampelišková guma, recyklovaná pryž nebo PET lahve.

Po třech letech nepříznivých okolností vykazuje světový trh s IT známky oživení. Předpokládá se, že v roce 2024 vzroste celosvětový prodej osobních počítačů o osm procent a o stejné procento se zvýší i výdaje na IT oproti předchozímu roku. Co bude oživení trhu znamenat pro IT v nadcházejících měsících?

Svět se přizpůsobuje digitální transformaci téměř ve všech aspektech každodenního života. S tím se neustále vyvíjí odvětví datových center, která hrají v digitalizaci klíčovou roli. Rychlý vývoj trhů s datovými centry a změny v architektuře a designu datových center znamenají, že na začátku každého nového roku lze očekávat změny.

Zahájením ruské agrese na Ukrajině v roce 2022 se změnilo mnohé. Jednu z největších změn ale představoval postoj občanů Evropské unie k Rusku jakožto důvěryhodnému dodavateli energetických komodit. Rusko totiž dodávalo do Evropy nejen plyn, u kterého je závislost EU nejviditelnější, ale také uhlí a ropu. Evropa tím byla postavena před morální dilema – odebírat ruské komodity a nepřímo tak podporovat ruské tažení na Ukrajině, nebo čelit vážné hrozbě v podobě omezování dodávek plynu a elektřiny spojeného s propadem tuzemské ekonomiky? Evropská unie se nakonec rozhodla pro maximální omezení dovozu energetických komodit z Ruska, a současně urychlení výstavby obnovitelných zdrojů, čímž měla posílit nezávislost unie v oblasti energetiky. Určitou měrou k tomu přispívá i Česká republika, ve které se po řadě let začaly opět stavět obnovitelné zdroje a plánovat velké fotovoltaické parky.  

Jak už to bývá, při pohledu s určitým odstupem je možné vidět souvislosti minulých událostí lépe než v době, kdy se tyto události odehrávaly. O energetické krizi tak můžeme říct, že začala mnohem dříve, než vpadlo Rusko na území Ukrajiny. Byla umocněna událostmi z let minulých. Jedním z umocňujících faktorů bylo, mimo jiné, chování evropských účastníků energetických trhů. Z dnešního pohledu se rovněž zdá, že se ruské společnosti zřejmě připravovaly na válku několik let dopředu a energetický sektor byl jednou z jeho důležitých zbraní. Evropská unie naopak podcenila geopolitický rozměr událostí a mocenské ambice Ruska na Ukrajině a vyšší závislostí na potrubních dodávkách ruského plynu šla sama vstříc. Plyn do Evropy proudil z několika směrů a měl hrát stěžejní roli jakožto tranzitní palivo v transformaci energetiky EU a v dosažení proklamované klimatické neutrality do roku 2050.