Správná odpověď: 1 mol libovolného plynu zaujímá za stejných podmínek stejný objem. Jeho hmotnost tedy závisí na hmotnosti molekul, z nichž je složen. Suchý vzduch obsahuje molekuly O₂ (32) a N₂ (28), kdežto vlhký molekuly O₂ (32), N₂ (28) a H₂O (18). Vlhký vzduch je tedy lehčí. (V závorce je relativní molekulová hmotnost.)

Vypadat jako ovadlý kousek listu a nikoliv jako chutná můra bylo odedávna snem každé chutně vypadající můry. Evoluce jim nakonec jejich přání vyplnila a mnoho druhů hmyzu začalo stále více připomínat kusy rostlin tak, aby uniklo pozornosti hladových predátorů. V dnešní době se můžeme setkat s tvory napodobujícími listy s takřka neuvěřitelnou dokonalostí.

Ondřej Borovec a Václav Kučera z Gymnázia ve Vysokém Mýtě jsou finalisty 18. ročníku soutěže vědeckotechnických projektů středoškoláků Expo Science Amavet. Se čtenáři Třípólu by se chtěli podělit o své úspěchy při tvorbě motopsa: „Určitě jste se už všichni setkali s robotnickými hračkami a jinými automatickými systémy. A zamysleli jste se někdy, jak takové věci fungují? Co všechno musí člověk znát, nastudovat a umět, aby takové stroje dokázal navrhnout a sestrojit? My jsme se v našem projektu rozhodli tyto tajemné kraje osvětlit.“

Mnoho předmětů denní potřeby se vyrábí ze slitin různých kovů, mimo jiné i niklu. Předměty z chemicky méně odolných kovů také často poniklujeme, aby byly odolnější vůči vodě a atmosférickým vlivům. Nikl se využívá i v mincovním průmyslu a při výrobě šperků. V poslední době však bohužel vzrůstá počet alergiků na tento kov; ti pak musejí ze svého okolí odstranit všechny předměty, které tento alergen obsahují.

Častým námětem vášnivých diskusí a argumentace odpůrců větrných elektráren je „narušení krajinného rázu“ větrnými elektrárnami, a to aniž by vyjasnili pojmy jako „krajinný ráz“. Mezi úředníky, kteří na různých stupních povolování o elektrárnách rozhodují, převažuje laický názor, že krajinný ráz = neporušená příroda.

Evropská kosmická agentura ESA oznámila výsledek výběru 4 kandidátů (ze 47 podaných návrhů) na středně velkou vědeckou kosmickou misi ESA se startem v období let 2020‑22. Vybrané družicové projekty pokrývají velmi odlišné obory vědeckého výzkumu, od výzkumu černých děr a projevů obecné relativity až k sondě s návratem vzorku materiálu z asteroidu nebo výzkumu planet obíhajících kolem vzdálených hvězd. Podle slov představitelů ESA byl zájem badatelských týmů o účast na projektech největší v historii výzkumu kosmu. Výzvu k podávání návrhů pro třetí střední vědeckou družici v rámci dlouhodobého vědeckého plánu „Kosmické vize 2015‑2025“ vypsala ESA 29. 7. 2010. Na přípravě jednoho z projektů se účastní i autor tohoto článku.