Článků v rubrice: 3087

Osvícený profesor - Karel Václav Zenger

Karel Václav Zenger, profesor pražské polytechniky, se narodil 17. prosince 1830 v Chomutově a zemřel 22. ledna 1908 v Praze. Tento vědec a vynálezce, ale především pedagog, vychoval několik generací českých techniků.

Nové spojení pro Prahu

Vlaky, železnice, rosa na kolejích. Pro někoho denní potřeba, pro jiného romantika nebo zpestření způsobu cestování. Jsou i tací, kteří vnímají železnici jako celoživotní hobby. V každém případě železnice dodnes nic neztratila na své přitažlivosti, ať již v rámci celosvětové sítě nebo třeba jen v lokálnějším měřítku pražské integrované dopravy. „Nové spojení“ pro Prahu není pouze názvem tohoto článku, ale označuje i významný projekt, který se pomalu, ale jistě klube na svět. Je jedním z těch, které zasáhnou do života nejen obyvatel hlavního města, ale doslova mezinárodní obce cestujících po železnici.

Hooverova přehrada

Americká řeka Colorado sbírá vodu na ploše větší než 2,5 tisíc kilometrů čtverečních a odvádí ji v objemu přibližně 21 miliard kubických metrů ročně (neboli 21 tisíc kilometrů kubických) do Tichého oceánu. Již od devatenáctého století vrtala mnoha lidem hlavou myšlenka jak využít energii tohoto zdroje a jeho vodu pro zavlažování a jak zabránit občasným záplavám, které Colorado lidem ve svém povodí čas od času připravilo. Řešení bylo nasnadě – postavit přehradu. Potíž byla pouze v jejích rozměrech.

Vodík bezpečnější než benzín

Před třemi lety se pohyboval celkový počet prototypů aut na vodík v celém světě okolo šesti stovek. Dnes jich už je přes tisíc, což však neznamená žádný průlom. „Důležité je dostat tuto technologii do sériové výroby, a to vidím v současné chvíli, především z finančních důvodů, velice skepticky. Na průlom ve vodíkové energetice si ještě počkáme,“ prohlašuje Zdeněk Porš, absolvent ČVUT v Praze a český odborník zabývající se ve výzkumném centru v německém Jülichu vývojem palivových článků. Svůj doktorát získal na Technické univerzitě Cáchy a je autorem dvou patentů a dvou patentových přihlášek v oboru palivových článků.

Vzdělávání v Barmě navzdory státní moci

V Barmě (Myanmaru) vládne od roku 1962 vojenská junta systematicky potlačující jakékoliv pokusy o demokracii. Barma je jednou z mála zemí světa, kde stále ještě existují nucené práce, kde vládní vojska válčí s domobranou menšinových národností, kde jsou političtí odpůrci vězněni a zabíjeni, a kde jsou svobodné volby volnou parafrází na naše volby před rokem 1989. Jak v takovéto zemi fungoval a funguje vzdělávací systém, který přetrval věky a při své nenáročnosti byl schopen zajistit vzdělání a výchovu naprosté většiny obyvatelstva? Je přinejmenším zajímavé, že Evropa se ještě před jedním, dvěma staletími podobným rozšířením vzdělanosti chlubit nemohla. Vítejte v místech, kde se zastavil čas.

Odvrácená strana Slunce…

V dnešní době se rozsáhle diskutuje o výhodách či nevýhodách různých energetických zdrojů. Některé z nich ustupují do pozadí, jiným se otevírá skvělá budoucnost. Jaký zdroj energie je však pro lidi ten nejdůležitější? Zcela jistě ten, který každý den vnímáme jako naprostou samozřejmost. Jde o Zemi nejbližší hvězdu, kterou je Slunce! Kromě toho, že je pro nás zdrojem nevyčerpatelné energie, však může pro život na Zemi představovat i jistá rizika.

... 1 « 418 419 420 421 422 423 424 » 515 ...

Nejnovější články

Reoxygenace Baltského moře

Oceány po celém světě údajně ztrácejí kyslík od 50. let minulého století. Příčinou je globální oteplování a znečištění vod.

Data z mizejícího ledovce

Bolívijský ledovec Huayna Potosí se každým rokem zmenšuje a ustupuje do svahu. Ve výšce 5 100 metrů nad mořem je vzduch kolem něho řídký.

Druhý pokus na ITERu na výbornou

Transport sektorového modulu #7 vakuové nádoby do montážní jámy tokamaku ITER ve čtvrtek 10. dubna 2025 představoval ne „dva v jednom“, nýbrž „mnoho věcí v jednom“.

Malé a velké reaktory

Mezinárodní agentura pro atomovou energii ve Vídni předpovídá, že do roku 2050 se instalovaná kapacita jaderných reaktorů na světě zdvojnásobí – z 371 GW(e) v roce 2022 na 890 GW(e) do roku 2050.

Malinké želvušky přežijí i ve vesmíru

Droboučký živočich, želvuška (tardigrada) může přežít nehostinný chlad i smrtící ionizující záření ve vesmíru. Všudypřítomná mikroskopická zvířátka, ...

Nejnovější video

Stellarátory - budoucnost energetiky?

Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.

close
detail