Zdálo by se to jednoduché. Ve dne je světlo a v noci tma. Intenzitu světla za dne je možno měřit luxmetry, ale jak určit intenzitu tmy? Právě touto otázkou se zabývali astronomové na brněnské hvězdárně.
Pokračujeme v uveřejňování sci-fi povídek. Dramatizaci tohoto příběhu si můžete poslechnout i na rádiu Leonardo.
Co uděláte, jestliže potřebujete částice pohybující se rychlostí srovnatelnou s rychlostí světla? V obchodě je asi pořídíte jen těžko. Řešením je zajít do Řeže u Prahy, do Ústavu jaderné fyziky AV. Místní cyklotron vám takové částice opatří.
Termojaderná fúze neboli slučování jader atomů dodává energii Slunci a naše hvězda je tak zatím jediným fungujícím termonukleárním reaktorem v našem solárním systému. Druhý se pokoušíme vytvořit na Zemi.
Nejprve sebou otřásla severní část Sumatry. O několik hodin později moře v Bengálském zálivu ustoupilo od pobřeží, aby se vrátilo v podobě vysoké ničivé vlny. Zemětřesení a následná tsunami si 26. 12. 2004 vyžádaly na tři sta tisíc obětí. Lze podobné jevy předvídat a zmenšovat jejich devastační účinky?
V roce 2004 pro nás zákony nebeské mechaniky připravily několik zajímavých představení. První stínohrou letošního roku se stalo zatmění Slunce Měsícem, které přešlo přes tvář naší hvězdy 19. dubna. V květnu nás očekává zatmění Slunce Zemí a v červnu zatmění Slunce Venuší.
Uzavřené radioaktivní zdroje se denně používají po celém světě v zařízeních k léčbě rakoviny, sterilizaci krve a zdravotních materiálů a k zajištění bezpečnosti potravin.
Vysoko v budově Tokamaku ITER, který se právě staví v jižní Francii, se nacházejí speciální místnosti s citlivou elektronikou.
V moderní medicíně se hojně využívá ionizující záření, jak v diagnostice, tak v terapii. Lékaři a radiační fyzici přesně plánují zákroky a vypočítávají ...
Existuje jaderný reaktor, který vyrobí více paliva, než sám spotřebuje. Zní to jako sci‑fi, ale postavit jej už zkouší lidstvo od padesátých let. Celkem jich postavilo asi 20, ale jen dva jsou v provozu.
Moderní zemědělství řeší mnoho problémů souvisejících s potravinovou bezpečností, degradací půdy a dopadem chemických hnojiv na životní prostředí.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.
za podporu děkujeme dobrým lidem:
za podporu děkujeme dobrým lidem:
