Rubriky

Život bez aut, autobusů či letadel si už dnes neumíme představit. Spolu s tím se neoddělitelnou součástí našich každodenních životů staly i pneumatiky. Jaké byly klíčové momenty v dějinách plášťů a kdy získaly podobu, v jaké je známe dnes? Objevení gumy, jednoho z nejvýznamnějších průmyslových materiálů, je dílem náhody. Při jednom pokusu se na přírodní kaučuk omylem vysypala síra, čímž vznikl materiál pružný a přitom pevný, který dodnes nabízí nespočetné množství využití. První patentovaná pneumatika Roberta Williama Thomsona předběhla svoji dobu. Navzdory jeho průkopnickému přístupu nenašla prakticky žádné využití a upadla v zapomnění. Vývoj postupuje - dnešní výrobci pracují na stále bezpečnějších, výkonnějších a úspornějších pneumatikách i na nových materiálech. Novátorský a ekologický přístup přinesla společnost Continental, která například našla způsob, jak uspokojit zvyšující se poptávku po přírodním kaučuku.

Česká fotovoltaická skupina Solek Group vyvinula a dokončila testování vlastního systému soběstačné výroby a dodávky elektrické energie a nyní s ním vstupuje na trh. Základem je fotovoltaická elektrárna o výkonu od 16 kW_p do 9 MW_p a hlavní součástí systému jsou akumulační baterie. V případě nefunkčnosti fotovoltaické elektrárny, například kvůli zasněžení, může systém využít dieselagregát. Testování z let 2010 až 2018   prokázalo, že je systém zcela soběstačný a zásobuje elektřinou odběratele od jednoho domu až po velký průmyslový areál nebo obec s až 15 tisíci domácností, aniž by potřeboval externí síť.

Vývoj počítačových technologií změnil nároky pracovního trhu i sebevědomí pracovníků. Podle obecného mínění má mladá generace ve znalostech počítačových technologií před tou starší náskok, a tedy i výhodu uplatnění v mnoha oborech. Ukazuje se však, že počítačový svět mladých lidí může být příčinou i jejich pracovních nedostatků.

Globální oteplování, které se mimo jiné projevuje také dlouhými obdobími bez deště, začíná působit problémy i ve světové energetice. Nejzranitelnější jsou podle očekávání vodní elektrárny, ale zkušenosti z posledních několika let ukazují, že klimatické změny mohou ovlivnit výrobu elektřiny i v uhelných, jaderných a zdánlivě paradoxně i ve větrných a fotovoltaických elektrárnách. Potvrzuje se tak, jak důležitý je pro stabilní zásobování elektřinou vyvážený mix energetických zdrojů.

Aby Polsko uspokojilo rostoucí poptávku po energii a zároveň se snažilo o plnění cílů v oblasti ochrany klimatu, musí postavit nové zdroje energie. To otevírá příležitost zavést jadernou energii, říká ministr energetiky Kryštof Tchórzewski. Aby nebylo Polsko závislé na Sovětském svazu, později Rusku, postavilo v minulosti svou energetiku na uhlí, kterého má dostatečné zásoby. „Potřebovali jsme uspokojit poptávku po energii a zajistit hospodářský růst,“ řekl Tchórzewski. „To byla naše priorita.“ Po přistoupení Polska k Evropské unii v roce 2004 vložila země mnoho investic do vylepšení energetiky, odvětví tak bylo schopno uspokojit rostoucí poptávku. „Ale pak jsme začali přemýšlet o energetickém mixu a začali znovu debatovat o jaderné energii. Nyní přihlížíme navíc ke klimatické politice EU. Polsko se rychle rozvíjí, hospodářství roste a potřebujeme udržitelný růst.“

Odborné renomé, letitá zkušenost s výrobou léčivých přípravků vysoké kvality a strategická pozice v srdci Evropy rozhodly ve prospěch českého technologického pracoviště ÚJV Řež, když se holandská společnost Quirem Medical rozhodovala, kam rozšíří výrobu svého přípravku pro léčbu pokročilé rakoviny jater. ÚJV Řež se tak stal teprve třetím spolupracujícím pracovištěm na světě, které přípravek nové generace s označením QuiremSpheres® připravuje. Výrobu tohoto přípravku, který je patentován holandskou společností Quirem Medical, zahájila koncem minulého roku Divize Radiofarmaka společnosti ÚJV Řež (dříve Ústav jaderného výzkumu), a to po ročních přípravách. Do budoucna by odtud měly putovat desítky až stovky šarží ročně k pacientům do celé Evropy i mimo ni.