Rubriky

Na veletrhu FORMNEXT Expo (13.-16. 11. 2018) v německém Frankfurtu bude k vidění novinka pro 3D tisk - tisková struna DURABIO^TM určená pro 3D tisk technologií FFF (Fused Filament Fabrication). Na stánku Mitsubishi Chemical (stánek 3.0, F40) ji bude předvádět společnost Verbatim. Jedná se o transparentní technický materiál, jehož základem je bio složka. Kombinuje vlastnosti polykarbonátu (PC) a polymetylmetakrylátu (PMMA). Výsledkem je materiál, který má vynikající optické a mechanické vlastnosti, vysokou odolnost proti teplu, poškrábání a oděru, ale i vynikající přenos světla a odolnost proti UV záření. Materiál bude k dispozici v transparentním (průhledném) a vysoce lesklém klavírním černém a bílém provedení.

Na veletrhu 2018 International Manufacturing Technology Show (IMTS) v Chicagu představila firma Hewlet Packard (HP) nejpokročilejší technologii pro 3D tisk kovu Metal Jet, určenou pro velkoobjemovou výrobu funkčních kovových dílů. Oproti jiným metodám 3D tisku nabízí až 50-krát vyšší produktivitu při výrazně nižší ceně. Technologie právě vstupuje do masové výroby s ambicí urychlit 4. průmyslovou revoluci a jako služba Metal Jet Production Service být k dispozici zákazníkům po celém světě. Pro tovární výrobu hotových součástek ji už nyní začínají využívat výrobní společnosti GKN Powder Metallurgy a Parmatech, které dostávají objednávky od globálních zákazníků jako Volkswagen a Wilo a inovátorů jako Primo Medical Group a OKAY Industries.

Na Univerzitě Palackého startuje osvětová kampaň s názvem Plastopad. Spustili ji olomoučtí studenti, aby upozornili veřejnost na negativní důsledky celospolečenské záliby v plastech. Celý měsíc budou probíhat osvětové aktivity formou přednášek, panelových diskuzí, promítání filmů, ale také praktické workshopy, Clothes Swap (výměna oblečení) nebo tzv. Plastic Attack v jednom z olomouckých supermarketů. Připojte se!

Technologie umělé inteligence, o kterých se nejvíc mluví v souvislosti s roboty nebo autonomními auty, pronikají do všech odvětví včetně energetiky. Jejich provoz je ale energeticky tak náročný, že vzniká otázka, zda samotná podstata umělé inteligence nezakládá při jejím využití v energetice nebezpečný střet zájmů. Nebudeme nakonec vyrábět více a více elektřiny jen proto, aby jí technologie umělé inteligence mohly více a více spotřebovávat?

Z materiálů Občanské bezpečnostní komise Jaderné elektrárny Dukovany vám přinášíme zajímavý článek o výstavbě nových bloků v Dukovanech. Podle ASEK (aktualizace státní energetické koncepce) se počítá s náhradou současných čtyř bloků o celkovém výkonu 2 000 MW novými bloky o přibližně stejném instalovaném výkonu. Zde jsou hlavní mýty o výstavbě a komentář k nim:

Průmyslově založené české země přivítaly koncem 19. století elektřinu s velkým nadšením a začaly ji rychle využívat v osvětlování soukromých i veřejných prostor, v dopravě i ve výrobě. Češi nebyli jen pasívními příjemci překotného rozvoje energetiky, ale sami se na něm aktivně podíleli. Některé vynálezy či postupy se přitom staly vzorem i pro zbytek světa. Příkladem mohou být Kaplanova turbína, která se dnes používá ve vodních elektrárnách na celém světě, vývoj a výroba parních kotlů nebo zavádění hromadného dálkového ovládání (HDO). Mluvíme-li o umu českých rukou a hlav, musíme zdůraznit, že v počátcích rozvoje jaderné energetiky bylo jen 9 zemí na celém světě, které byly schopné ovládnout řetězovou štěpnou reakci a postavit a provozovat vlastní jadernou elektrárnu. Československo bylo jednou z nich!