Rubriky

Pojem „oběhové hospodářství" či "cirkulární ekonomika“ je v poslední době často skloňovaným výrazem jak na globální, tak lokální úrovni. Oběhové hospodářství je trendem, který je jednou z prioritních oblastí udržitelného rozvoje. Pochopit jeho základní principy a úspěšně je aplikovat do praxe, však nemusí být snadné. Proto Fakulta technologie prostředí VŠCHT v Praze otevřela kurz nástavbového vysokoškolského studia celoživotního vzdělávaní s názvem Oběhové hospodářství. Po úspěšném prvním ročníku odstartuje 7. 9. 2018 další ročník, na který je možné se zapsat již nyní.

Oblíbená letní škola Fybich biotechnologické společnost Contipro už brzy odstartuje svůj 7. ročník. Studentům středních škol se zájmem o vědu nabídne v týdnu od 9. července odborné semináře zaměřené na fyziku, biologii a chemii. Vedou je významné osobnosti české vědy z univerzit, výzkumných pracovišť i přímo z Contipra. Středoškoláci mají stále šanci se na týdenní školu konanou v Nekoři v Orlických horách přihlásit, zbývá posledních pár volných míst.

Ve světovém solárním průmyslu, tedy ve výrobě, instalaci a údržbě fotovoltaických panelů, má práci skoro 3,4 milionu lidí. To je podle zprávy Mezinárodní agentury pro obnovitelnou energii (IRENA) ve srovnání s rokem 2016 o 8,7 % více. Suverénně vede Čína s 2,2 milionu zaměstnanců, což představuje 65 % celosvětového ukazatele. Z Číny je také osm z deseti největších světových výrobců fotovoltaických panelů. Následují Indie, USA a Japonsko. Zatímco ale v Číně a Indii počet lidí pracujících v solární energetice stoupá, například v USA či v Japonsku se snižuje. Také v Evropě pokračuje pokles zaměstnanosti v tomto sektoru. Ubylo zhruba 8 % pracovních míst na odhadovaných 99 600. Podle IRENA je to dáno omezeným rozsahem instalací a tím, že evropští výrobci mohou svými náklady stěží konkurovat asijským dodavatelům.

Už dnes jich má devět - šest energetických v Dukovanech a Temelíně, které vyrábějí elektřinu pro třetinu republiky, dva výzkumné v Řeži u Prahy a jeden školní experimentální na fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT. A právě zde na jaderné fakultě bude další! Právě dorazilo jaderné palivo a zahajuje se proces povolování. Tento reaktor doplní výukové a výzkumné kapacity prvního školního reaktoru VR-1 "Vrabec" a přinese další významný potenciál ve výchově klíčových jaderných odborníků pro českou jadernou energetiku.

Nová analýza IEA (Mezinárodní energetické agentury) ukazuje naléhavou potřebu zlepšit efektivitu chlazení, protože celosvětová poptávka po energii pro chlazení se v roce 2050 ztrojnásobí! Rostoucí používání klimatizačních jednotek v domácnostech a kancelářích po celém světě bude podle nejnovější analýzy Mezinárodní energetické agentury jedním z nejvyšších motorů světové poptávky po elektřině v příštích třech desetiletích. Zřejmě budou potřeba nějaká politická opatření - např. důraz na zlepšení účinnosti.

Ve spolupráci katedry jaderné chemie Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT s Universitou v Oslu a s Ústavem jaderné fyziky AV ČR v Řeži probíhá v laboratořích cyklotronu U120M výzkum chemických vlastností homologů vybraných supertěžkých prvků – transaktinoidů –, v současné době konkrétně rutherfordia, dubnia, seaborgia a nihonia. Výzkum souvisí s objevem a přípravou těchto nových supertěžkých prvků v laboratořích Spojených ústavů jaderného výzkumu v Dubně v Rusku, v laboratoři RIKEN (Rikagaku Kenkyūjyo, Japonsko), v Ústavu pro výzkum těžkých iontů v německém Darmstadtu (GSI Helmholtz Centre for Heavy Ion Research) a v americké Lawrence Berkeley National Laboratory.