Před 70 lety, 4. července 1934, zemřela v Sancellemoz ve Francii Marie Curie-Skłodowská, jedna z největších osobností moderní vě-dy – žena, jejíž objevy definitivně změnily tradiční fyziku i chemii.
Za naším pravidelným výročím se dnes vydáme daleko hlouběji v běhu času, než bylo zatím našim zvykem. Jednak proto, že chceme představit muže, který už více než 2000 let patří k nesmrtelným, a také, abychom si uvědomili, že věda není tak úplně dítkem moderních časů...
Poněkud ve stínu nestora české elektrotechniky Františka Křižíka stojí druhý z našich průkopníků „energie nového věku“ – Emil Kolben. Narodil se 1. listopadu 1862 ve Stránčicích u Prahy a zemřel právě před 60 lety, 3. července 1943 v Terezíně.
Celý můj pozůstalý majetek nechť je využit následujícím způsobem: kapitál vložený vykonavatelem mé vůle do cenných papírů dá základ fondu, jehož úroky se každoročně rozdělí ve formě cen těm, kteří se během uplynulého roku nejvíce zasloužili o prospěch lidstva..., zní závěť sepsaná 27. listopadu 1895 ve Švédském klubu v Paříži Alfredem Nobelem, vynálezcem a průmyslníkem, který se narodil před 170 lety, 21. října 1833.
Proslulý polský astronom Mikuláš Koperník, latinsky Copernicus, slaví letos hned dvojnásobné výročí. Narodil se totiž 19. února 1473 v Toruni a zemřel 24. května 1543 ve Fromborku.
V roce 1793, tj. před 210 lety, zemřel v Praze Kryštof (Christoph) Bergner (*1721) - poslední "pražský alchymista" a zároveň první "chemik z povolání" v Čechách …
Oceány po celém světě údajně ztrácejí kyslík od 50. let minulého století. Příčinou je globální oteplování a znečištění vod.
Bolívijský ledovec Huayna Potosí se každým rokem zmenšuje a ustupuje do svahu. Ve výšce 5 100 metrů nad mořem je vzduch kolem něho řídký.
Transport sektorového modulu #7 vakuové nádoby do montážní jámy tokamaku ITER ve čtvrtek 10. dubna 2025 představoval ne „dva v jednom“, nýbrž „mnoho věcí v jednom“.
Mezinárodní agentura pro atomovou energii ve Vídni předpovídá, že do roku 2050 se instalovaná kapacita jaderných reaktorů na světě zdvojnásobí – z 371 GW(e) v roce 2022 na 890 GW(e) do roku 2050.
Droboučký živočich, želvuška (tardigrada) může přežít nehostinný chlad i smrtící ionizující záření ve vesmíru. Všudypřítomná mikroskopická zvířátka, ...
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.
za podporu děkujeme dobrým lidem:
za podporu děkujeme dobrým lidem:
