Rubriky

Sotva by asi někdo očekával, že vyřazené městské sklady, opuštěné obytné budovy, nebo věžové domy se stanou místy nové „zelené revoluce“. Je tomu ale tak. Jako nadějný a ekologicky přátelský způsob, jak nakrmit neustále se zvyšující počet obyvatel na Zemi, se nyní objevují tzv. „vertikální farmy“. První vlaštovkou „ve velkém“ je zahájení provozu největší vertikální farmy na světě v březnu 2014 ve Scrantonu v Pennsylvánii.

Evropská unie vynakládá ročně v souvislosti se spalováním uhlí na 43 miliardy euro. Pouze ve Spojeném království zemře ročně v důsledku znečištěné atmosféry 1 600 lidí. Tyto a další podobné údaje uveřejnila nezisková organizace Health and Environmental Alliance se sídlem v Bruselu. Zpráva souvisí s diskusí v britském parlamentu o budoucnosti uhelných elektráren a s hlasováním o navrhovaných cílech v oblasti snižování emisí skleníkových plynů a čištění starých uhelných elektráren.

Elektřinu lze získávat nejrůznějšími způsoby. Ve vývoji jsou dnes například nové baterie umístěné v batohu, které získávají elektřinu pro napájení neseného počítače při samotné chůzi. Dosud známé nesené generátory často využívají elektromagnetickou indukci, která je sice účinná, ale vyžaduje objemné a těžké magnety. Menší a lehčí piezoelektrické generátory používají keramické krystaly k přeměně tlaku na napětí, ale ty jsou drahé a méně účinné.

Velkým problémem Číny je šíření pouští. Spásání narušilo horní kryptobiotickou vrstvu, skládající se z lišejníků, řas a mechů, které vázaly písek a půdu k povrchu. Pokud by se proti tomuto trendu nic nepodniklo, neustále postupující písek by postupně zasypával důležitou infrastrukturu, jako jsou silnice a železnice. Zemědělská půda a dokonce celá velká města se mohou stát obětí zasypávání při písečných bouřích, vznikajících i ve velkých vzdálenostech. Vysazování tvrdých trav sice pomáhá udržovat písek na místě, ale vítr přesto může písek mezi travami odvát.

Začátkem 90. let výzkumníci zjistili, že po přidáním nanočástic do kapaliny se zvyšuje její tepelná vodivost. To byl velmi významný poznatek – chlazení strojních zařízení je totiž velmi nákladné například v energetice, u motorových vozidel nebo v elektronice. Zdálo se, že používání nanočástic přinese miliardové úspory energie. V důsledku protichůdných výsledků se však od dalšího vývoje upustilo. Po dvaceti letech se vědci začali tímto jevem opět zabývat. Otázkou je, proč zde nastalo tak dlouhé zpoždění ve výzkumu a zda mohou chladiva po přidání nanočástic splnit naše očekávání.

Jezero Bajkal již není známé jen tím, že jako nejhlubší (1 642 m) obsahuje asi 20 % všech zásob sladké vody na světě, ale i proto, že na jeho dně existuje velký energetický poklad – velké kusy ledu podobných hydrátů metanu. Pokud se k nim přiblížíte plamenem, hoří jako metan – dosud nejznámější a nejčistší fosilní palivo na světě.