Rubriky

Zvýšit fotosyntetickou aktivitu o třicet procent; přidat geny, které podpoří odolnost vůči chladu, a přetvořit výsledný GMO produkt na bohatý zdroj přírodních olejů, určených pro výrobu biopaliv – to vše trvalo multi-institucionálnímu týmu amerických vědců necelých pět let. Na svět tak přichází „nová“ cukrová třtina, která může zcela změnit trend využití biopaliv v USA, a možná i ve světě.

Nejen divoký kaučukovník, ale i obyčejná pampeliška dokáže zázraky. Šťávy, které produkuje tato žlutá „okrasa“ nepěstěných trávníků, totiž mohou být využity k výrobě přírodní gumové pryže. Než ale majoritní evropský výrobce pneumatik, společnost Continental, ohlásil veřejnosti úspěch svého pilotního programu, pracovali výzkumníci ve Fraunhoferově Institutu pro molekulární biologii a aplikovanou ekologii (IME) rok a půl na plné obrátky. Není totiž pampeliška jako pampeliška.

Ve světě jsou elektrárny odpovědné za produkci přibližně 12 miliard tun CO₂ ročně. K tomuto číslu je třeba připočítat i 11 miliard tun emitovaných dalšími zdroji, například auty nebo lokálními topeništi. Tyto emise přispívají k tvorbě skleníkového efektu a ovlivňují atmosféru z hlediska globálního oteplování. Na druhé straně jsou však i potenciálními zdroji energie.

Na mořském dně většiny moří narazíme na příslušníky podkmenu Pláštěnců (Tunicata). Pro svou všudypřítomnost zůstávali po léta nepovšimnutými. Přesto se o ně dnes aktivně zajímají výzkumníci z Norské univerzity v Bergenu. Proč? Sumky průsvitné (Ciona tunicata) se totiž vyznačují mimořádnými regeneračními schopnostmi a především intenzívním vylučováním rosolovitého obalu, tuniky. Tato jejich vlastnost z nich činí pozoruhodný zdroj biomasy.

Skupina českých vědců již od roku 2002 pracuje na odvážném plánu vrátit do naší krajiny přirozenou cestou ohrožené druhy rostlin. Udržet stepní společenstva na jihu Čech při životě by přitom neměly jen sekačky a kosy, ale v Evropě již téměř vzácní býložravci – zubři.

Umíme testovat pohonné hmoty a palivové systémy pro jednotlivé typy motorů? Ano, ale dříve to byla pořádná dřina zaměstnávající desítky pracovníků laboratoří a dílen. Klopotná cesta vedla od konstrukce motoru k výběru optimálního paliva. To už díky inženýrům z Alabamské univerzity v Huntsville neplatí. Dnes nám v podstatě stačí výkonný počítač a jeden chytrý program.