Rubriky

Ranní rutina: vyskočit z postele, hop do sprchy a vydrhnout se mýdlem nebo sprchovým gelem. Večerní rutina: hop do sprchy, vydrhnout se mýdlem nebo sprchovým gelem a skočit do postele. Je to všechno drhnutí pokožky opravdu nutné? Existuje muž, který tvrdí, že ne. Je jím David Whitlock, chemický inženýr z Bostonu. Nesprchoval se už 12 let.

Světová zdravotnická organizace WHO zavedla nový výraz „elektromagnetická hypersensitivita“ (EHS). Lidé trpící nevysvětlitelnými bolestmi hlavy, vyrážkami, či slabostí neznámého původu totiž někdy za původ svých potíží označují zdroje elektromagnetického záření. Když například vloni spáchala anglická patnáctiletá školačkasebevraždu, obvinila rodina z tohoto neštěstí „alergii na Wi-Fi signál“. Jak referoval The Daily Mirror, prohlásila matka před soudem 19. 11. 2015, že školní Wi-Fi dceři údajně způsobovala nevolnosti, bolesti hlavy a snižovala schopnost koncentrace.

University of Colorado Boulder se zabývá výzkumem atmosféry Měsíce. Nové výsledky a studie odhalily, že náš Měsíc obklopuje nesouměrné, ale trvalé mračno prachu, které nabývá na hustotě v době každoročních meteorických rojů (např. Geminid, Lyrid, Perseid apod.). „Znalosti o prašném prostředí ve vesmíru mají praktický význam,“ říká profesor fyziky na koloradské univerzitě Mihaly Horanyi. „Vědět, kde se prachové částice shromažďují a kam směřují, může snížit riziko pro budoucí lidské kosmické výpravy. Prachové částice mohou poškozovat kosmické lodě.“

Nové sedmnáctimetrové chladicí ventilátorové věže, které vyrostly v areálu Jaderné elektrárny Dukovany, nenahradí stávajících osm hyperboloidických věží. Pouze je doplní v případě, kdyby se zřítily v důsledku tak nepravděpodobné události, jako je extrémní vichřice nebo zemětřesení. Hlavně však budou chladit důležité komponenty elektrárny, a to i za extrémních teplot +/- 46,2 stupňů Celsia. Věže  odolají větru až 252 km za hodinu a otřesům země do výše 5,5 stupně Richterovy stupnice. Jejich výstavbou se dále posílí bezpečnost Jaderné elektrárny Dukovany. Doporučení vzešlo z výsledků tzv. stress-testů, které v minulých letech proběhly po celé Evropě.

Špinavá radioaktivní bomba je naštěstí pouze hypotetická záležitost, se kterou zatím nikdo nemá konkrétní zkušenost. Přesto se jí lidé bojí a nevědí, jak se před ní eventuálně chránit. Světový terorismus je vážná věc a vyvstává otázka, zda hrozba „nukleárního terorismu“ je, či není aktuální. V jednom se ale odborníci na bezpečnost shodují: nebezpečí použití špinavé bomby je dnes vyšší, než nebezpečí použití jaderné zbraně.

V běžném životě si nevšímáme spousty samozřejmých věcí. Přitom je náš život na planetě Zemi vlastně velmi křehký a závisí na přírodních zákonech, které nemůžeme ovlivnit, i kdyby naše civilizace byla sebevíc vyvinutější a mocnější. Příklad za všechny: přesná vzdálenost od Slunce, která poskytuje teplotu vhodnou pro život. Ale co kdyby některý z těch „samozřejmých“ fyzikálních jevů chyběl? Co by znamenalo pro lidstvo a vůbec pro život na Zemi, kdyby například zmizelo zemské magnetické pole? Představme si Zemi bez geomagnetismu. Taková jednoduchá změna by měla nedozírné, až drastické následky.  I když není pravděpodobné, že by se to někdy skutečně stalo, můžeme si myšlenkově zaexperimentovat.