Rubriky

Celá londýnská katedrála svatého Pavla by se schovala pod velkolepý oblouk, který vyprojektovalo konsorcium amerických, francouzských a ukrajinských firem. Oblouk se nazývá NSC (New Safe Confinement) a bude překrývat stávající sarkofág nad havarovaným čtvrtým černobylským reaktorem. Konstrukce bude 113 metrů vysoká, 257 metrů široká a 150 metrů dlouhá a bude vážit 20 000 tun.

Přirozenému skleníkovému efektu vděčíme za přijatelnou teplotu na Zemi už odedávna. Udržoval na Zemi stabilní teplotu 15 °C. Je ale již prokázaným faktem, že v posledních letech se jeho působení posiluje – průměrná teplota na Zemi roste. Naproti tomu není prokázáno (a názory se různí), zda globální oteplování nezpůsobují ještě jiné mechanismy a zda růst množství skleníkových plynů v atmosféře způsobuje svou činností člověk.

Český klub skeptiků Sisyfos není veřejnosti znám jen díky anticeně Bludný balvan udělované za matení české veřejnosti. V jeho režii jsou také kvalitní polemické a populárně-vědecké přednášky pro veřejnost v budově AV v Praze (www.sisyfos.cz).

21. března 2005 proběhlo v rámci Slavnostního koncertu ke Dni učitelů ve Státní opeře v Praze vyhlášení výsledků a předání cen vítězům soutěže Cena ČEZ 2004 Vítězem v soutěži diplomových prací se stal pan Miroslav Kopřiva, studující VŠB Technické univerzity Ostrava, s prací „Uplatnění přečerpávací vodní elektrárny 50 MW při zajišťování systémových služeb pro distribuční soustavu“, druhá je Blanka Nosková z ČVUT, která řešila „Ekonomické porovnání různých typů tepelných čerpadel“, a třetí Martin Galetka z VŠB TU Ostrava uspěl s řešením problému „Úzká místa v přenosové soustavě“.

Málokdo se dostane dovnitř do jaderné elektrárny. Ještě méně je těch, kdo někdy byli uvnitř reaktorové haly. Ale asi vůbec nikdo (kromě zaměstnanců, samozřejmě) neviděl na vlastní oči jak se vyměňuje palivo v otevřeném reaktoru. Natočili jsme to pro vás!

Vytváří obraz vzorku pomocí proudu elektronů, které mají kratsší vlnovou délku než viditelné světlo. Může proto studovat i objekty tak malé, že na ně optický mikroskop „nestačí“. Vlnová délka elektronů závisí na urcyhlovacím napětí mikroskopu.