Rubriky

Článků v rubrice: 325

Indický vodní megaprojekt

Indie zahajuje obrovský inženýrský projekt vzájemného propojení řek takovým způsobem, aby byla voda ze zaplavovaných oblastí odvedena do oblastí, které trpí suchem. Má být vytvořena vodní síť v délce 12 500 km, což je přibližně součet dvou nejdelších toků světa, Nilu a Amazonky. Čtrnáct řek ze severní části Indie bude propojeno se šestnácti řekami v západní, centrální a jižní části země pomocí třiceti obrovských kanálů a výstavby 3 000 přehrad. Náklady se udávají na 168 miliard dolarů. Díky tomuto projektu se má získat 35 milionů hektarů nové zemědělské půdy a také 34 000 MW energetického výkonu vodních elektráren. Projekt podpořil indický premiér Narendr Modi, vodohospodářský úřad vypracoval podrobné plány prvních propojení a na některých místech se již pracuje.

 

V Malajsii budou pěstovat stévii - díky jádru

Farmáři na venkově východní části Malajsie mají šanci polepšit si - už v letošní sezóně budou moci pěstovat populární a žádanou stévii. Díky jaderné vědě.

První seismograf na světě

Seismograf měří a zaznamenává velikost otřesů země (řecky seismos = zemětřesení a graphein = psát). Existují různé druhy a typy těchto přístrojů. Užívají je vědci k monitorování zemětřesení, jak přírodního, tak vzniklého lidskou činností, nebo geologové zkoumající složení zemské kůry nebo zemského nitra. První seismograf (seismoskop) na světě sestrojil císařský vynálezce a astronom Čang Cheng v roce 132 našeho letopočtu v Číně. Přístroj se jmenoval Didong Yi.

Kostarické ananasy a izotopy

Happy Planet Index vyhodnotil Kostariku jako zemi, která je nejvíce ohleduplná k životnímu prostředí (1. ze 140 zkoumaných zemí, ČR je 64.). Kostarika je navíc světovou jedničkou v produkci zdravých ananasů - bez reziduí umělých hnojiv. Na tom má lví podíl jaderná technologie. Domácí experti s pomocí MAAE (Mezinárodní agentury pro atomovou energii) a FAO (Světové organizace pro výživu a zemědělství OSN) použili jaderné metody v pomoci farmářům pěstovat ovoce a další plodiny efektivněji a s větší ohleduplností z životnímu prostředí. Testují totiž, jak mohou nové typy "zdravých" hnojiv redukovat pesticidy, umělá hnojiva a emise oxidu uhličitého.

Jaderné technologie pomáhají chránit půdu

Co víte o půdě, prsti, zemi, humusu, hlíně, o vrstvičce, ve které roste většina potravin, kterými se lidstvo živí? Je to neobnovitelný zdroj! Intenzivní zemědělské praktiky, znečistění životního prostředí, globální klimatické změny - to všechno ohrožuje zdraví půdy, křehkou rovnováhu v ní a tím i podporu, kterou nám, lidem na planetě dává. „Eroze půdy je tichý proces. Pokud lidstvo půdu ztratí, už ji nenahradí,“ řekl Claudio Bravo-Linares, profesor v Ústavu chemických věd na universitě Austral v Chile.

Uzavřený jaderný palivový cyklus

Návrh nového jaderného palivového cyklu, který přijatelně a spolehlivě řeší, co s použitým palivem, představila na symposiu Světové jaderné asociace v Londýně Ludmila Zalimskaja, generální ředitelka ruské firmy JSC Tenex. Návrh se soustřeďuje na přepracování a recyklaci použitého paliva tak, aby se uran i plutonium využily v co nejširším rozsahu a snížilo se tak množství výsledných odpadů určených k odstranění. Tenex, dceřiná společnost ruské státní jaderné korporace Rosatom, je specialistou na obohacování a dodávky jaderného paliva na západní trhy.  Mezinárodní energetická agentura IEA volá po zvýšení podílu jádra pro výrobu elektřiny, neboť je to zdroj bez emisí CO2. Vylepšený palivový cyklus by umožnil, aby byl takový rozvoj lépe přijímala veřejnost. Stávající palivový cyklus čelí kritice zejména proto, že uran využívá jen z malého procenta.

... 1 « 10 11 12 13 14 15 16 » 55 ...

Nejnovější články

Data z mizejícího ledovce

Bolívijský ledovec Huayna Potosí se každým rokem zmenšuje a ustupuje do svahu. Ve výšce 5 100 metrů nad mořem je vzduch kolem něho řídký.

Druhý pokus na ITERu na výbornou

Transport sektorového modulu #7 vakuové nádoby do montážní jámy tokamaku ITER ve čtvrtek 10. dubna 2025 představoval ne „dva v jednom“, nýbrž „mnoho věcí v jednom“.

Malé a velké reaktory

Mezinárodní agentura pro atomovou energii ve Vídni předpovídá, že do roku 2050 se instalovaná kapacita jaderných reaktorů na světě zdvojnásobí – z 371 GW(e) v roce 2022 na 890 GW(e) do roku 2050.

Malinké želvušky přežijí i ve vesmíru

Droboučký živočich, želvuška (tardigrada) může přežít nehostinný chlad i smrtící ionizující záření ve vesmíru. Všudypřítomná mikroskopická zvířátka, ...

Kvantové počítače budou splněným snem hackerů

Můžeme zastavit hackery, kteří loví vše od vojenských tajemství po bankovní informace? Až se kvantové počítače stanou samozřejmostí, současné kryptografické systémy zastarají.

Nejnovější video

Stellarátory - budoucnost energetiky?

Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.

close
detail