Rubriky

„Před žádnou, žádnou záhadou / své šíje neskloníme, / o nebes klenby nejzazší / svým duchem zazvoníme.“ Víte, odkud jsou tyto optimistické verše? Před 170 lety je napsal nadšený astronom – proslulý spisovatel Jan Neruda ve své sbírce Písně kosmické. Tenkrát nemohl tušit, že se jeho sbírka do kosmu opravdu dostane. A jestliže v jiné básni učený žabák otevírá tvrdé lebi žabám v kaluži: ‚Vysvětloval jim oblohu, / líčil ty světlé drtky, / mluvil o pánech hvězdářích, / zove je „Světa krtky“‘, pak vězte, že i krtek, byť plyšový, podnikl vesmírnou misi. Za oběma zmíněnými českými vyslanci stojí usměvavá elegantní žena Indira Feustelová.

Říká se, že kolébkou západní civilizace je antické Řecko. Tak, jako dítě dorůstá do věku kdy se ptá po příčinách věcí a klade všetečnou otázku „proč?“, začali se staří Řekové pídit po příčinách a souvislostech přírodních jevů a stali se tak zakladateli vědeckého myšlení na našem kontinentu. Kromě vědy však také „vynalezli“ demokracii a všelidové hlasování. A nejen to – málokdo asi ví, že již v období antiky se zrodil v hlavě řeckého učence Héróna zvaného Méchanikos nápad na automatický prodej nápojů. Slovo automat (z řeckého automos, samohybný) označuje technické zařízení, stroj nebo přístroj, který na spouštěcí impulz samostatně a spolehlivě vykonává předem určené činnosti, a to bez přímého lidského zasahování.

Cesty k novým vědeckým objevům a technickým vynálezům, posouvajícím hranice lidského poznání a odhalujícím nové přírodní zákony a způsoby jejich využívání, vymezilo mnoho generací osobností působících často anonymně. Tomu se zcela vymyká historie unikátní výzkumné instituce nazvané Cavendishova laboratoř v Cambridge. Všeobecně rozšířeným omylem je, že tuto světovou metropoli přírodních věd založil Henry Cavendish, avšak největší zásluhu na jejím vybudování před 145 lety má James Maxwell.

Nakladatelství Management Press, člen skupiny Albatros Media, vydalo v tradičně výborném překladu Michala Čakrta novou knihu „Esencialismus“ s podtitulem „Zaměřte se na to podstatné“ (Praha 2015, 1. vyd., 216 str.). Publikace je dílem amerického kouče a lektora ve hvězdných firmách v proslulém kalifornském Silicon Valley (Apple, Facebook, Google, Twitter, Symantech), autora mnoha časopiseckých článků a publikací, Grega McKeowna.

Myslíte, že škytavka trápí jen lidi? Chyba lávky - také kočky a řadu dalších savců. Škytavka jsou opakované záškuby bránice, některých svalů krku a stěny nosohltanu. Záškuby způsobují nervy zodpovídající za dýchací pohyby. Hlasité, vůlí neovladatelné škytnutí je vlastně krátké překotné nadechnutí následované uzavřením hrtanové záklopky. V průměru si postižený škytne asi šedesátkrát. Rekord nepřetržitého škytání u jednoho člověka trval od roku 1922 do roku 1990. Co nebo kdo za to může, že škytáme?

Obrovský fúzní reaktor ITER, který se právě staví v jižní Francii, má být prvním fúzním zařízením na světě, které dosáhne pozitivní energetický výtěžek. To znamená, že nám vydá více energie, než kolik jí musíme do uskutečnění fúzní reakce vložit. Nebude však ještě elektrárnou, ale stále jen experimentálním zařízením. Jak tedy poznáme, že fúzní výkon je dostatečný? Pomohou nám malé štěpné komory, či spíše komůrky o rozměru tužky, které budou umístěné blízko plazmatu, aby „počítaly“ neutrony – produkty fúzní reakce. Mohou se zdát titěrně malé v porovnání s 23 500 tunovým tokamakem ITER,  hrají však veledůležitou roli. Měřením neutronového toku z plazmatu budou tato vysoce přesná zařízení pomáhat vědcům sledovat výstupní fúzní výkon.