Rubriky

Počata byla v Ženevě, narodila se v Reykjavíku a pokřtěna byla ve Vídni. Kdo? Smlouva USA & SSSR o spolupráci při výzkumu řízené termojaderné fúze. William F. Martin, výkonný tajemník rady národní bezpečnosti a zvláštní asistent Ronalda Reagana, považoval mezinárodní spolupráci ve výzkumu fúze za „jediný hmatatelný výsledek dohody“ v Ženevě.

(Pokračujeme v seriálu: první díl vyšel 24. 6. 2015 zde  http://www.3pol.cz/cz/rubriky/jaderna-fyzika-a-energetika/1705-jak-to-bylo-s-fuzi-cast-prvni, druhý díl 24. 9. 2015 zde http://www.3pol.cz/cz/rubriky/jaderna-fyzika-a-energetika/1749-jak-to-bylo-s-fuzi-cast-druha, třetí 28. 11. 2015 zde http://www.3pol.cz/cz/rubriky/jaderna-fyzika-a-energetika/1750-jak-to-bylo-s-fuzi-cast-treti, čtvrtý 28. 1. 2016 zde http://www.3pol.cz/cz/rubriky/jaderna-fyzika-a-energetika/1771-jak-to-bylo-s-fuzi-cast-ctvrta , pátý 28. 2. 2016 zde http://www.3pol.cz/cz/rubriky/jaderna-fyzika-a-energetika/1770-jak-to-bylo-s-fuzi-cast-pata)

Na přelomu let 2015 a 2016 jsme byli svědky obrovského vzrůstu zájmu o německý stelarátor Wendelstein ze severoněmeckého Greifsfaldu, kde má pobočku německý Ústav fyziky plazmatu Maxe Plancka z Garchingu. Noviny se předháněly v líčení skvělých perspektiv tohoto zařízení na jadernou fúzi, dokonce sama německá kancléřka asistovala u slavnostního spouštění. Nejeden novinář se nechal unést a psal o tom, že konečně tento podivuhodný stroj vyřeší problém fúze, a že tokamaku ITER vlastně nebude třeba. Nechceme činit opak a na úkor stelarátoru vychvalovat jen tokamaky. Oba tyto typy fúzních experimentálních zařízení mají své místo ve vědě a jistě přinesou pokrok. Zažehnutí prvního plazmatu ve Wendelsteinu je v každém případě významnou událostí. Pokusme se identifikovat nedostatek jinak úspěšného tokamaku ve srovnání se stelarátorem, a co tokamak podniká, aby nedostatek odstranil.

V roce 2016 budeme svědky nástupu nové tvůrčí třídy, nové hranice umělé inteligence, pokroku ve virtuální realitě i toho, že firmy se budou muset považovat za jako technologické nebo IP společnosti. Na tyto čtyři trendy budoucnosti se zaměřila Erica Orangeová, výkonná viceprezidentka a provozní ředitelka agentury The Future Hunters, jež se zabývá dlouhodobými globálními trendy, a Jared Weiner, výkonný viceprezident a strategický ředitel ve stejné firmě. Objem inovace a transformace, k nimž dnes dochází, je úžasný. Výrazný dopad tohoto urychlení budeme pociťovat ve všech odvětvích a disciplínách. „Na vrcholu se udrží ti, kteří dokáží neustále osvěžovat své myšlení a držet si relevanci v období rychlé změny.“

Roku 1993 byl rozhodnutím OSN vyhlášen 22. březen jako Světový den vody, World Water Day. Jeho hlavním smyslem je připomenout lidstvu význam vody a nutnost ochrany vodních zdrojů. Vyhlášení předcházel návrh z roku 1992 podaný na jednání v Rio de Janeiru. Politici i odborníci tak chtěli poukázat na problémy spojené s nedostatkem vody a vodním hospodářstvím. Ještě dříve – již 6. května 1968 – byla ve Strasbourgu vyhlášena Evropská vodní charta. Po přečtení jejích dvanácti bodů se snad každý s jejími myšlenkami ztotožní. Stejně tak ale najde řadu konkrétních případů, kdy skutky jsou s literou i duchem deklarace v rozporu.

"Rozdávat rady je zbytečné. Moudrý si poradí sám a hlupák stejně neposlechne." (Mark Twain). "Přijmout dobré rady vyžaduje víc moudrosti než je rozdávat." (Samuel Johnson). "Rozdělení věd: Nedá-li se věc pochopit selským rozumem, jde o matematiku. Když to nedává žádný smysl, pak se jedná buď o ekonomii, nebo o psychologii. Jestliže to zapáchá, je to chemie. Nefunguje-li to, je to fyzika. Historie je věda o tom, co se nikdy nestává dvakrát." (Murphyho zákony. Kompendium - knížku napsal Karl Wagner a v r. 2005 ji vydalo nakladatelství Levné knihy KMa.)

Na nejsevernějším místě, kam míří pravidelné letecké linky, leží skladiště s bohatstvím celosvětového významu. Jde o Svalbard Global Seed Vault – podzemní ledové úložiště 865 000 vzorků semen 5105 druhů pozemských rostlin ze 217 zemí. Při teplotě – 18 °C zde na policích spí semínka zabalená do plastových krabic... Pokud by na Zemi nastala katastrofa globálního rozsahu, ať přírodní nebo válečná, jak by lidé – pokud by nějací zbyli – obnovili ekosystémy? Co by zaseli, čím by se živili? Možná prozíravost, spíše než pesimismus, vedly k vybudování speciální banky semen nejrůznějších plodin a rostlinných druhů.