Rubriky

Letos uplynulo čtvrt století od úmrtí učitele našich teoretických fyziků, univ. prof. RNDr. Václava Votruby– prvního českého vědce, který se zabýval kvantovou fyzikou (elektrodynamikou) a systematikou elementárních částic. Jeho zásluhy spočívají i ve výběru a výchově několika generací českých teoretických fyziků. Společně s profesory Františkem Běhounkem, Vladimírem Majerem, Václavem Petržílkou, Čestmírem Šimáněm, Vilémem Santholzerem, Bohumilem Kvasilem a dalšími špičkovými vědci a techniky patří k zakladatelům českého jaderného výzkumu a počátků české a slovenské jaderné energetiky. Spolu s některými z nich se v roce 1955 podílel na založení Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské (FJFI) Českého vysokého učení technického v Praze. Dopplerův ústav pro matematickou fyziku a aplikovanou matematiku uděluje pravidelně od roku 2003 k uctění jeho památky Cenu Václava Votruby za nejlepší disertaci v oboru teoretické fyziky. FJFI souvisí se zahájením čs. jaderného programu, pro který bylo třeba vybudovat vysoce kvalitní vědecké a pedagogické pracoviště.To letos oslavuje výročí 60 let od svého založení.

Ing. Karel Pacner, fundovaný autor téměř 50 knižních titulů z oblasti literatury faktu, odborný publicista a neúnavný popularizátor vědy a zvláště pak kosmonautiky, historie čs. špionáže, osudových okamžiků v soudobých dějinách Československa či portrétů významných žijících osobností české vědy, se rozhodl přiblížit širokému okruhu čtenářů skutečné hybatele dějin vědy a techniky 20. století. Současně seznamuje odbornou i laickou veřejnost se samotnými objevy a jejich mnohdy spletitými, dramatickými i poučnými osudy. Do prvního dílu zamýšlené trilogie s názvem „Géniové XX. století“, vydaného v nakladatelství Motto ve společnosti Albatros Media s podtitulem „Osobnosti a objevy, které změnily náš svět“ (Praha 2015, 1 vyd., 432str.), zařadil autor životopisy 20 význačných vědců a techniků z oblasti teoretické fyziky, elektrotechniky, kosmologie, geologie, chemie, letectví a medicíny. Předmluvu napsal Jiří Grygar.

V biografickém článku o fyziku Felixi Blochovi (http://www.3pol.cz/cz/rubriky/biografie/1773-felix-bloch-u-zrodu-magneticke-rezonance), který se podílel na objevení a vysvětlení jaderné magnetické rezonance, jsme se zmínili, že letos uplyne 20 let od instalace prvního diagnostického přístroje využívajícího magnetickou rezonanci v lékařství v České republice. Co to nukleární magnetická rezonance je?

Po mnoho let se „mléčný knírek“ považoval za známku dobrého zdraví. Vypití skleničky kravského mléka denně zajišťovalo dostatek důležitého vápníku, proteinů a dalších látek. Přesto se dnes někteří lidé od konzumace mléka odvracejí. Asi 15 % obyvatel Evropy omezuje spotřebu mléčných produktů ze zdravotních nebo jiných důvodů a rychle roste trh nemléčných výrobků. Mnozí lidé odmítají mléko, protože mají obavy z netolerance k laktóze a protože považují alternativy na rostlinné bázi za zdravější. Nedávný výzkum, který naznačil, že by mléko mohlo být špatné pro kosti(!), vztah k mléku ještě více zhoršil. Jak to tedy je? Je mléko elixír života nebo ne? A jestliže nepít mléko, co pít místo něj?

Pokračujeme v seriálu: první díl vyšel 24. 6. 2015 zde http://www.3pol.cz/cz/rubriky/jaderna-fyzika-a-energetika/1705-jak-to-bylo-s-fuzi-cast-prvni, druhý díl 24. 9. 2015 zde http://www.3pol.cz/cz/rubriky/jaderna-fyzika-a-energetika/1749-jak-to-bylo-s-fuzi-cast-druha

Když na počátku dvacátého století profesor J. A. Pollock vysvětlil deformaci měděného hromosvodu továrny Hartley Vale Kerosene Refinery poblíž australského Lithgow v New South Wales, zrodil se název „pinch effect“ (pinch = štípnutí, sevření, si fyzici počeštili na pinč). Mimořádně silný elektrický proud blesku interagoval s vlastním magnetickým polem a elektromagnetická síla směřující k ose bleskosvodu měděný vodič stlačila stejně, jako kdybyste vysáli vzduch z měkké gumové trubičky. Tehdy více méně z legrace nazval Carl Hering, přítel Edwina Fitche Northrupa, jev „the pinch phenomenon“ a název pinch effect se ujal. E. F. Northrup pinč intenzivně studoval v USA. (Daniel Clery, A Piese of the Sun, str. 46.)

Všechno má svou historii, i obyčejná poštovní známka. První poštovní známku, jak ji známe dnes, dala do prodeje Královská pošta ve Velké Británii 1. května 1840. Měla hodnotu 1 penny, černou barvu a byla známá jako „Penny Black“. Na známce je podobizna osmnáctileté královny Viktorie s korunou z profilu. Ačkoliv se královna dožila úctyhodného věku 82 let, na známkách to nebylo patrné. A pozadu nezůstala ani Česká pošta, která právě před rokem vydala známku s Járou da Cimrmanem, a navíc dokonce poprvé jako známku kulatou.