Rubriky

Významný francouzský osvícenec a filozof Voltaire kdysi napsal, že s knihami je to jako s lidmi – jen velmi malý počet něco znamená, zbytek se ztrácí v množství. Takovou výjimečnou knihou je nová odborná publikace „Odpady a jejich zpracování“. Vydala ji společnost Vodní zdroje Ekomonitor (Chrudim 2014, 1. vyd., 344 str., ISBN 978-80-86832-80-7) nákladem pouhých 600 výtisků. Publikace obsahuje aktuální informace jak pro odborníky, tak i pro všechny čtenáře, zajímající se o životní prostředí.

Řekne-li se větrné mlýny, vybaví se Nizozemsko, pro které se staly (spolu s dřeváky a tulipány) symbolem. Další asociace míří do Španělska, kde s nimi bojoval Don Quijote. A větrné mlýny patřily – a v desítkách případů dosud patří – ke krajinnému obrazu některých regionů Česka. Přestože se na území Čech, Moravy a Slezska dochovalo více než pět desítek objektů, na kterých je více či méně patrné, že to jsou, popř. byly větrné mlýny, málokdo některý z nich navštívil.

Mluví-li se v poslední době o energetice, pak jsou ústředím tématem především emise skleníkových plynů a hrozba globálního oteplování. Jak by to však vypadalo, kdybychom spočítali, kolik lidí energetika připraví o život? Uvažujme různé dnes používané energetické zdroje v celém jejich životním cyklu – od dolování surovin přes výstavbu elektrárny a její provoz až po likvidaci odpadů. Na toto téma už vzniklo několik studií, možná budeme jejich výsledky překvapeni.

Nic není černobílé. Na počátku byl možná nejdražší vědecký podvod staletí – projekt Huemul – a na konci opera… Vypráví o tom příběh sudetského Rakušana Ronalda Richtera, rodáka ze Falkenau am Eger – Sokolova nad Ohří. Richter na Německé univerzitě v Praze, kde absolvoval v roce 1935, chtěl pokračovat ve studiu výzkumem delta paprsků vyzařovaných zemským povrchem. Jeho školitel, profesor Heinrich Rausch von Traubenberg, mu však toto obskurní téma nepovolil.

(Pokračujeme v seriálu: první díl vyšel 24. 6. 2015 zdehttp://www.3pol.cz/cz/rubriky/jaderna-fyzika-a-energetika/1705-jak-to-bylo-s-fuzi-cast-prvni, druhý díl 24. 9. 2015 zde http://www.3pol.cz/cz/rubriky/jaderna-fyzika-a-energetika/1749-jak-to-bylo-s-fuzi-cast-druha, třetí 28. 11. zde http://www.3pol.cz/cz/rubriky/jaderna-fyzika-a-energetika/1750-jak-to-bylo-s-fuzi-cast-treti

Na reálnou souvislost tepla a elektřiny narazili při některých experimentech již badatelé 18. století. Bylo to např. zapalování lihu elektrickou jiskrou, tavení drátu elektrickým výbojem či pokusy s turmalínem (pyroelektrický jev). Hlubší souvislost mezi teplem a elektrickým proudem a jejich vzájemná přeměna však byly objeveny až v první polovině 19. století. Významnou měrou k tomu přispěl přední německý experimentátor a soukromý badatel v oblasti fyziky a chemie Thomas Johann Seebeck. Od jeho narození uplynulo 245 let.

Zda barbituráty dostaly svůj název podle jména sv. Barbory nebo slečny Barborky se již asi nikdy nedozvíme. Pravdou však zůstává, že – jak uvedl zhruba před sto padesáti lety francouzský filozof August Comte – není možné dobře poznat nějakou vědu, neznáme-li její historii. To platí nejen o matematice, fyzice, chemii nebo biologii, ale i o medicíně. Dnes je medicína širokou aplikací mnoha vědních disciplín, přírodovědných a fyzikálně technických, a je tedy rozsáhlou interdisciplinární vědou. Vždy však tomu tak nebylo!