Rubriky

Elon Musk, šéf automobilky Tesla Motors, představil 30. dubna nový ambiciózní produkt firmy – velkokapacitní baterie pro domácí skladování elektřiny. Domy i kanceláře, které odebírají elektřinu ze solárních panelů, si díky nim mohou uskladnit přebytečnou elektřinu z období, kdy svítí slunce, a využít ji kdykoli, kdy je pod mrakem, nebo i v noci.

„Lež prostředkem a lež cílem; i to jsou dějiny,“ napsal Karel Čapek. A G. K. Chesterton napsal: „Víra je to, co nelze dokázat, a věda to, co bude zítra vyvráceno.“ Oba citáty se váží k nově vydané netradičně pojaté publikaci „Bylo nebylo“, jejíž překlad z německého originálu „Ist das wirklich wahr?“ vydala s podtitulem „Čemu v dějinách doopravdy věřit“ společnost Tarsago Česká republika (Praha 2014, 1. vydání, 320 stran, 313. publikace řady Reader´s Digest, ISBN 978-80-7406-280-3).

Kovová součástka velikosti lidské pěsti, která ukrývá teplotní čidlo přívodu kompresoru v proudovém motoru, se pravděpodobně stane symbolem jedné z největších proměn procesu konstrukce proudových motorů. Kryt senzoru s označením T25 je totiž první součástkou vyrobenou pomocí 3D tisku. K použití v komerčních proudových motorech GE ji certifikoval americký Federální úřad pro civilní letectví (FAA).

28. února a 2. května proběhly v čajovně Šamanka v Praze dvě zajímavé akce pro skupinu nadšenců pro techniku, fyziku a energetiku. První se týkala možností kosmických letů ke vzdáleným planetám a jiným kosmickým tělesům, druhá energetiky budoucnosti. Výstupy z nich můžete nyní najít na  https://www.youtube.com/results?search_query=technosemin%C3%A1%C5%99

a alespoň dodatečně si poslechnout odborníky a jejich názory.

Možná si pamatujeme ze školy pokus: z elektrod ponořených do sklenice s vodou se po zapojení elektrického obvodu začnou uvolňovat bublinky – na jedné straně kyslíku, na druhé vodíku. Což jsme mohli dokázat atraktivním třasknutím... Elektrolýzou se vodík sice dá získat, ale vzhledem ke spotřebě elektřiny to vyjde draho. U nás s vodíkovými technologiemi experimentuje např. ÚJV Řež.

Vědci z univerzity Sun Yat-sen v Guangzhou v Číně poprvé použili experimentální techniku pozměnění genů na lidském embryu. Pokus na neživotaschopných embryích byl úspěšný jen částečně. Zprávu přinesly Nature News. Studie vyšla 18. dubna 2015 v časopise Protein & Cell. Okamžitě se rozhořela debata o rizicích takového počínání a o etice.