Rubriky

Svět se dnes dohaduje, zda technologie frakování k získávání ropy a zemního plynu je darem z nebes nebo ekologickou noční můrou. Bývalý pracovník v Oak Ridge National Laboratory ve státě Tennessee, Peter Kearl, se domnívá, že čistější a ekologičtější způsob získávání paliv by mohlo místo tlakové vody a chemikálií při frakování poskytnout používání mikrovln. To ale není vše. Nová technologie by mohla přispět i ke skladování CO₂, zamezit těžbě v dosud nedotčených oblastech a dokonce vyrábět pitnou vodu. Nová technologie by mohla zajistit nový lacinější zdroj ropy a plynu.

Největší uhelná elektrárna ve Velké Británii plánuje spalovat biomasu a ukládat emise CO₂ v Severním moři. Jde o fantaskní scénář v boji proti změně klimatu: elektrárnu produkující negativní emise?

V březnu 2004 byla do vesmíru vyslána vesmírná sonda Rosetta, jejímž úkolem bylo umístit na kometu 67 P přistávací modul Philae; ten měl pomoci zjistit, odkud Země získala vodu. Jedna z teorií totiž předpokládá, že vodu na Zemi přinesly komety. Kometa je správný název, výstižnější by však byl termín „špinavá sněhová koule“ (dirty snowball). Tyto sněhové koule cestují po velkých zhruba eliptických drahách a periodicky se dostávají z vnějších oblastí solárního systému do jeho vnitřních částí.

Tento radostný výkřik zazněl v ulicích starobylého univerzitního města Cambridge v roce 1932 z úst Sira Johna Douglase Cockcrofta, když spolu s fyzikem Ernestem Thomasem Sintnem Waltonem na fluorescenčním stínítku mikroskopu zjistili přeměnu jádra lithia na dvě jádra helia.

Představte si, že by ze Země zmizel veškerý život a do oceánu by byla vhozena jediná fotosyntetizující bakterie nebo řasa. Jak dlouho by pak trvala kolonizace pevniny a oceánů?

Matka příroda nám co chvíli připomene, že sice podnikáme úctyhodné pokusy ji zkrotit a podmanit si tak její rozsáhlé bohatství, ale tváří v tvář zuřícímu tornádu, prudkému zemětřesení či smrtelnému oblaku žhavých plynů letícímu po úbočí sopky jsme bezbranní. Právě sopky patří k nejděsivějším projevům vnitřních sil naší planety. Důsledky jejich činnosti mají přitom nikoliv jen lokální, ale i globální význam.