Rubriky

Vývoj v oblasti výroby a využívání elektrické energie probíhal řadu století. Celým tímto obdobím defilují zástupy fyziků, chemiků, matematiků a techniků, z nichž každý svým způsobem přispěl k pokroku. Jména mnoha z nich jsou všeobecně známa – uvádějí se v učebnicích, encyklopediích, kronikách objevů a vynálezů a v dalších populárně-naučných publikacích, jiná utkvěla v povědomí veřejnosti, včetně odborné, méně, nebo zůstala zcela zapomenuta. Takový osud postihnul také významnou osobnost z letošního kalendáře historie světové vědy a techniky, německého fyzika a chemika Johanna Christiana Poggendorffa. Od jeho narození uplynulo letos 220 let.

Nový typ nanogenerátoru využívající větrnou energii může pohybem umělohmotných proužků na střeše, které se budou ve větru kývat jako tráva, vyrábět elektřinu. Na střechu se připevní pružné umělohmotné proužky tak, jako je tomu například u řad kostek domina.

„Voda je uhlí budoucnosti. Energií zítřka je voda, rozložená elektrickým proudem na vodík a kyslík. Tyto prvky zajistí na nedozírnou dobu energetické zásobování Země,“ napsal v roce 1870 Jules Verne. Vynálezci na celém světě vytrvale pracují na zařízeních, která mají z této – dnes již mnohdy drahocenné – tekutiny vyprodukovat energii.

Pionýrskou koncepci výroby elektřiny „ze silnice“ představí firma SolaRoad 14. dubna 2016 na veletrhu inovací Innovation Expo v Amsterdamu. Jen několik dní předtím – 29. března – podepsala s agenturou pro výstavbu a údržbu kalifornských dálnic Caltrans dohodu o spolupráci na využití dopravních cest jako obřích solárních panelů. Navrženou lokalitou pro realizaci projektu SolaRoad je Lebec, Kern County v Kalifornii. Co stojí za úspěchem relativně malé severoholandské firmy? První solární cesta – cyklostezka, kterou otevřela v listopadu 2014 v městě Krommenie, jen za první rok vyrobila na 70 metrech 9 800 kWh elektřiny, tedy dost na to, aby zásobovala po celý rok tři domácnosti.

„Bude to revoluce,“ prohlásil Erik Katsavounidis z MIT, jeden z týmu vědců v pozadí dlouho očekávaného objevu gravitačních vln. 11. února 2016 oznámila observatoř LIGO – Laser Interferometer Gravitational Wave Observatory – , že zachytila gravitační vlny prodlužující a zkracující kosmický čas způsobený pohybem masivních objektů. Oznámení vyvolalo mezi fyziky a astronomy na celém světě senzaci.

Centrem rozsáhlé evropské korespondenční sítě pro výměnu vědeckých informací se v 17. století stal francouzský františkán Marin Mersenne. V matematice se proslavil svými čísly, i tím, že pořád psal dopisy ostatním matematikům. Oni mu odpovídali, on jim opakovaně odepisoval. Každý tak měl přehled o tom, co dělají jeho kolegové. Jejich korespondence se tak v akademickém prostředí stala něčím, co bychom mohli nazvat předchůdcem internetu. Sám Mersenne fungoval jako server.