Rubriky

Pojmem „globální oteplování“ rozumíme pozvolný nárůst průměrné teploty zemského povrchu, oceánů a atmosféry. Zatímco na samotné existenci oteplování se většina odborníků shoduje, příčina tohoto jevu jednoznačně objasněna není. Podle části vědců je globální oteplování způsobeno stále rostoucí koncentrací tzv. skleníkových plynů v atmosféře, které vznikají především lidskou činností. Odpůrci tohoto názoru považují rostoucí průměrnou teplotu za přirozený proces, vyvolaný například změnou sluneční aktivity.

Třípól 24. února tohoto roku uveřejnil článek Vodní elektrárny jinak (www.3pol.cz/cz/rubriky/obnovitelne-zdroje/951-vodni-elektrarny-jinak), ve kterém vyzval čtenáře rozluštit pět hádanek, resp. poznat podle geologické a místopisné nápovědy některé z našich vodních elektráren. Správně odpověděl Viktor Jurák z Micmanic, kterému posíláme slíbenou odměnu a gratulujeme.

Ne, nejde o překlep. CENElíN není Temelín, i když o elektrárnu opravdu jde. Konkrétně o elektrárnu virtuální, na jejímž vývoji se podílí Václav Dostál, docent na Fakultě strojní ČVUT v Praze. V minulosti strávil 2,5 roku na Tokyo Institute of Technology v Japonsku, kde se věnoval vývoji rychlého reaktoru chlazeného směsí olovo-vizmut. Doktorské vzdělání získal na Massachusetts Institute of Technology v USA prací zabývající se tepelným oběhem s nadkritickým oxidem uhličitým pro budoucí typy jaderných reaktorů. Magisterské vzdělání na Fakultě strojní ČVUT Praha ukončil zpracováním tématu zplyňování hnědého uhlí.

Zhotovíme si vozík, který budeme používat dvojím způsobem. Buď bude pracovat jako model malé větrné elektrárny, nebo se na něm seznámíme s funkcí letecké vrtule.

Čísla si hrají s naším podvědomím, ovlivňují náš úsudek a podílejí se na vytváření našeho názoru, a to v mnohem větší míře, než jsme ochotni si často připustit. Fenomén přílišné důvěry, kterou chováme k výsledkům nejrůznějších statistik, grafů a průzkumů veřejného mínění, už delší dobu samotné odborníky – statistiky – dráždí. Často proto kritizují manipulativní kroky žurnalistů, politiků, manažerů a obchodníků. Ne každý statistik však disponuje takovou schopností věci zajímavě vysvětlit, tak jako RNDr. Simona Poláková letos v únoru ve svém vystoupení v rámci cyklu přírodovědných přednášek ScienceZoom v Českých Budějovicích. Simona Poláková je zooložka a biostatistička pracující na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity v neziskové organizaci Beleco věnující se praktické ochraně přírody. Zkrácený text její přednášky nabízíme ve dvou pokračováních.

Jsou vynálezci, kteří třeba jen jedním, ale zato zásadním objevem postrčili technický rozvoj daleko vpřed a zapsali se do technické historie zlatým písmem. Ale jsou i tací, které zná málokdo, i když se s jejich vynálezy setkáváme na každém kroku. K těm druhým bezesporu patří Joseph Bramah, jehož 200. výročí úmrtí si letos připomínáme.