Zpětný odběr starých elektrospotřebičů už u nás funguje 8 let. Přesto dvě třetiny lidí třídění tohoto nebezpečného a současně cenného odpadu nevěnují pozornost. S argumentem „stejně se to všechno sveze na jednu hromadu“ tak končí řada elektrospotřebičů v komunálním odpadu, a to přesto, že z nich lze použít řadu součástek či kovů, včetně např. zlata. Téma recyklace elektroodpadu v České republice nám přiblížil ředitel kolektivního systému REMA Systém, Petr Kubernát.
Chladnější měsíce roku jsou tady a s nimi otevírání „zimních“ šatníků. Občas nám mrznou i ruce. Pokud zapomeneme na rukavice, třeme jednu dlaň o druhou. A hned máme pocit, že se ruce zahřály tepla. Ale – zahřály se opravdu, nebo je to jen a jen náš pocit?
Před několika lety vznikl projekt na výstavbu největší sluneční elektrárny na světě o výkonu 1000 MW. Elektrárna měla stát v Mohavské poušti nedaleko kalifornského města Blythe blízko hranice s Arizonou. Elektřinu měla dodávat už letos. Od počátku projekt působil megalomansky, a snad právě proto se těšil velké publicitě. Bublina ale poněkud splaskla.
Když srdce nepracuje jak má, často se musí „přeprogramovat“ vnějšími elektrickými impulzy – kardiostimulátorem. K jeho pohonu lze použít nejen konvenční baterie, ale i zdroje na bázi radioizotopové přeměny. Ačkoli v dobách jaderné euforie nebyl jaderný kardiostimulátor nikterak výjimečný, dnes na něj hledíme s odstupem a zaujetím.
Představa dojet elektromobilem z Prahy do Ostravy bez dobíjení je v současné době z říše snů. Ale možná už ne na dlouho. Vědci z GE Global Research a Národní laboratoře Lawrence Berkeleyho totiž vyvíjejí nový typ tekuté baterie pro elektromobily, který pracuje na bázi vody. Díky ní by vozidla s elektrickým pohonem mohla snadno dosáhnout dojezdové vzdálenosti téměř čtyři sta kilometrů a snad ji dokonce i překonat.
Tornáda jsou spojována s destrukcí. Jak se ale zdá, jejich energie by se za určitých okolností mohla využít k výrobě elektřiny. Umožnit to má sluneční vířivý systém (Solar Vortex System), jehož autory jsou Mark Simpson a Ari Glezer z George Institute of Technology v Atlantě. Tento systém spoléhá na teplotní rozdíly mezi horkým vzduchem při zemi a chladnějším vzduchem jen několik metrů nad ní.
Cold spray (česky „studený nástřik“) je metoda, při které se kovový prášek vystřelí obrovskou rychlostí na povrch – tak rychle, že se částice k povrchu doslova „přilepí“, ...
V Číně vznikla během několika let celá řada soukromých firem zabývajících se výzkumem termojaderné fúze. Nejzajímavější je, že Číňané už nekopírují západní programy.
V hloubi podzemních chodeb pod Jadernou elektrárnou Temelín probíhá technicky náročná modernizační akce. Specialisté zde postupně vyměňují stovky metrů bezpečnostního potrubí, ...
Když se řekne radioaktivita, většina lidí si vybaví jaderné elektrárny, Černobyl nebo varovné symboly na žlutém pozadí. Jenže radioaktivita je přirozenou součástí našeho světa ...
Podívejme se na několik omylů, které se nevyhnuly ani tak špičkově sofistikovanému vědnímu a technickému oboru, jako je jaderná fúze: Omyl v Argentině Omyl ZETA Co bylo dříve?
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.
za podporu děkujeme dobrým lidem:
za podporu děkujeme dobrým lidem:
