Rubriky

British Council vyhlašuje 3. ročník mezinárodní soutěže FameLab. Stejně jako v minulých ročnících soutěž umožňuje zdokonalit schopnosti účastníků popularizovat vědu a bořit bariéry mezi vědeckou komunitou a laickou veřejností. Jejím cílem je zároveň prezentovat aktuální okruhy zájmu výzkumu v oblasti medicíny, matematiky i přírodních a technických věd. Soutěž je součástí snah British Council podporovat otevřenou diskuzi na živá společenská témata a napomáhat výměně zkušeností v oblasti vědy, vzdělávání a rozvoje občanské společnosti.

U španělské Zaragozy mají inteligentní město. Představte si město, ve kterém se veřejné služby poskytují prostřednictvím integrovaného kontrolního monitorovacího systému. Centrální řídicí jednotka se stará o propojování dat a jejich zobrazení. Na základě výsledků analýzy dokáže „mozek“ celého města navrhnout vhodné chování mechanismu a jeho efektivnější adaptaci na ekonomické i ekologické podmínky.

Za revoluci ve výrobě označil odborník pro pokročilé technologie, Michael Idelchik, 3D tisk. Podle jeho slov může tato technologie, známá rovněž jako aditivní výroba, do základů otřást způsobem, jak dosud vyrábíme komplexní stroje, a zcela proměnit celá průmyslová odvětví. Nejmodernější technologie umožňuje „tisk“ i velice složitých struktur, přičemž její princip spočívá v postupném přidávání jednotlivých vrstev materiálu. M. Idelchik odhaduje, že za čtyřicet let bychom takto mohli tisknout celé motory.

Největší pevninská větrná farma v Evropě Fantanele-Cogealac, která je od konce roku 2012 v provozu u pobřeží Černého moře v Rumunsku, by nemohla spolehlivě a efektivně fungovat bez řady nejrůznějších údajů. Mezi nimi je zvláště důležitá předpověď počasí a její vyhodnocování. Meteorologické parametry, nezbytné pro přesnou předpověď výroby na nejbližší období, má pod kontrolou specialistka předpovědí výroby větrné farmy, paní Mirela Niţă.

Morové epidemie byly jednou z nejvážnějších hrozeb a stálým děsem středověku a raného novověku. Nejen proto, že se ve více či méně rozsáhlé podobě neustále v mnoha vlnách vracely a přinášely smrt milionů lidí, ale také proto, že s sebou nesly naprostý rozvrat řádu a zvyklostí běžného života – omezovaly společenské styky a vyvracely etické hodnoty, vázlo zásobování, propukaly pogromy, bujela extatická, orgiastická šílenství, lidé pociťovali nedůvěru ke svým sousedům i ke svým nejbližším. Hrůzu vyvolávaly i vnější projevy onemocnění a rychlé pohřby do společných jam bez tradičních náboženských rituálů.

Panorama se čtveřicí větrných elektráren, které tvořily od roku 1995 neomylný navigační bod pro návštěvníky městyse Nový Hrádek, je minulostí. Malebnému místu na úpatí Orlických hor zůstane možná časem jako připomínka alespoň rozhledna v jednom z tubusů. Jak se větrná elektrárna rozebírá?