Rubriky

Chladnější měsíce roku jsou tady a s nimi otevírání „zimních“ šatníků. Občas nám mrznou i ruce. Pokud zapomeneme na rukavice, třeme jednu dlaň o druhou. A hned máme pocit, že se ruce zahřály tepla. Ale – zahřály se opravdu, nebo je to jen a jen náš pocit?

Před několika lety vznikl projekt na výstavbu největší sluneční elektrárny na světě o výkonu 1000 MW. Elektrárna měla stát v Mohavské poušti nedaleko kalifornského města Blythe blízko hranice s Arizonou. Elektřinu měla dodávat už letos. Od počátku projekt působil megalomansky, a snad právě proto se těšil velké publicitě. Bublina ale poněkud splaskla.

Když srdce nepracuje jak má, často se musí „přeprogramovat“ vnějšími elektrickými impulzy – kardiostimulátorem. K jeho pohonu lze použít nejen konvenční baterie, ale i zdroje na bázi radioizotopové přeměny. Ačkoli v dobách jaderné euforie nebyl jaderný kardiostimulátor nikterak výjimečný, dnes na něj hledíme s odstupem a zaujetím.

Představa dojet elektromobilem z Prahy do Ostravy bez dobíjení je v současné době z říše snů. Ale možná už ne na dlouho. Vědci z GE Global Research a Národní laboratoře Lawrence Berkeleyho totiž vyvíjejí nový typ tekuté baterie pro elektromobily, který pracuje na bázi vody. Díky ní by vozidla s elektrickým pohonem mohla snadno dosáhnout dojezdové vzdálenosti téměř čtyři sta kilometrů a snad ji dokonce i překonat.

Tornáda jsou spojována s destrukcí. Jak se ale zdá, jejich energie by se za určitých okolností mohla využít k výrobě elektřiny. Umožnit to má sluneční vířivý systém (Solar Vortex System), jehož autory jsou Mark Simpson a Ari Glezer z George Institute of Technology v Atlantě. Tento systém spoléhá na teplotní rozdíly mezi horkým vzduchem při zemi a chladnějším vzduchem jen několik metrů nad ní.

Těžko na cvičišti, lehko na bojišti. Proto je třeba cvičit a cvičit a cvičit – a to i jak reagovat na tak nepravděpodobné události, jakou je například absolutní ztráta napětí, neboli tma známá coby nechvalný blackout. Energetici to vědí velmi dobře – když se stane něco na jakékoliv elektrárně, je třeba rychle a správně udělat, co třeba. Ale co když se stane něco na „drátech“ – tedy na vedení vysokého napětí? A právě k tomu začátkem září došlo v rámci cvičení Restart, které rozsáhlý blackout simulovalo. Východní Čechy byly bez proudu.