Rubriky

Při toulkách po Spojených státech jsem se zaměřil na nejrůznější přírodní i technické unikáty. Patřil mezi ně i atom. Není divu. V roce 1987 jsme totiž spolu s kolegou Janem Tůmou vydali knihu Atom skrývá naději, v níž jsme také uvedli, že první jaderný reaktor na světě byl postaven a pod tribunou stadionu Chicagské univerzity spuštěn 2. prosince 1942. Při popisu této světodějné událost jsme tenkrát vycházeli jen z písemných podkladů. Spatřit stadion na vlastní oči jsem do pádu totality v Československu nemohl, a když jsem přijel do Chicaga v roce 1992, bylo pozdě. Laboratoř už neexistovala. Připomíná ji jen památník.

Ve dnech 18. až 28. července se v Kolumbijské Santa Martě uskutečnila každoroční Mezinárodní matematická olympiáda. Letos na ní zabodovali čeští středoškoláci – přivezli domů zlatou a tři bronzové medaile! V konkurenci stovky zemí celého světa, které se této prestižní soutěže zúčastnily, se naše družstvo celkově umístilo na 38. místě.

Na konci loňského roku oslavil 55 let od svého spuštění náš první jaderný reaktor. Československo se v roce 1957 stalo devátou zemí světa, která úspěšně spustila řetězovou štěpnou reakci. Šlo o experimentální reaktor VVR-S v Řeži u Prahy.

Nejnovějším tématem ediční řady pražského nakladatelství Slovart „50 myšlenek, které musíte znát" je fyzika. Autorka Joanne Bakerová nazvala své pojednání FYZIKA – 50 myšlenek, které musíte znát. Svazek přináší čtenářům pět desítek jasně a srozumitelně formulovaných úvah o dějinách fyzikálních objevů, o významu a principech fyzikálních zákonů a teorií, které vysvětlují nejen chování, ale i samotnou existenci našeho vesmíru.

Tématem posledního dílu naší minisérie je zpracování radioaktivních odpadů a nakládání s nimi.

Když položíte svým známým otázku, kterého vědce znají, drtivá většina dotázaných nejspíše okamžitě vyhrkne jméno nositele Nobelovy ceny, filozofa a humanisty Alberta Einsteina. Tento německo-americký fyzik židovského původu, tvůrce speciální teorie relativity (1905), myšlenky kvantování elektromagnetického pole a vysvětlení fotoefektu (1905), vysvětlení Brownova pohybu (1905) a především obecné teorie relativity (1915), je označován za největšího vědce 20. století, případně spolu s Newtonem za nejvýznamnějšího fyzika vůbec. V čem spočívala jeho genialita? V jeho mimořádném mozku? Jak prohlásil Michel de Montaigne, francouzský renezanční myslitel, esejista a skeptik: „Mozek dobře uspořádaný je lepší než mozek hodně napěchovaný."