Rubriky

Experti z anglické společnosti Air Fuel Synthesis (AFS) odpovídají „ano“. Pochlubili se výsledkem dvouletého výzkumu, kdy se jim podařilo vyrobit několik litrů benzínu z obyčejného vzduchu. Využívají přitom uhlíku, kterého je kolem nás dostatek, a vodíku, který lze vyrobit z vody. V nové technologii vidí šanci, jak snížit množství oxidu uhličitého vzniklého ze spalin klasického „ropného“ paliva.

Literární soutěž čtenářů Třípólu skončila. Jejím zadáním bylo napsat krátkou sci-fi povídku o tom, jak v roce 2085 nové, dnes plánované bloky Jaderné elektrárny Temelín doslouží a elektrárna ukončí svůj provoz. Autoři popustili uzdu své fantazii a stručně vyjádřili, co se v cílovém roce může – ve srovnání se současností – změnit. A jak se ukázalo, není toho málo…

„NEJVĚTŠÍ EXPERIMENT OD STVOŘENÍ SVĚTA“
Pod tímto titulkem přinesly v roce 1843 britské noviny zprávu o spuštění železné parolodi Great Britain, která se pokládá za pramáti všech moderních transantlantických parníků. Její konstrukce odráží vymoženosti právě se rozbíhající průmyslové revoluce. Železný trup Great Britain – na tehdejší dobu přímo obřích rozměrů – poprvé v západním světě rozdělily vodotěsné přepážky a uplatnila se poslední technická novinka v pohonu lodí, lodní vrtule. Tento světový technický unikát může obdivovat každý, kdo navštíví suchý dok v Bristolu; zde se Great Britain před více než 160 lety narodila a stojí ve své plné kráse dodnes.

Média s oblibou říkají: „Termojaderná fúze bude za dvacet let. A je jedno, kdy to říkáte!“ Dnes už nikdo nevypátrá, kdo zkomolil slova ředitele 1. Mezinárodní konference Atomy pro mír, která se konala v září 1955 v Ženevě, indického vědce Homiho Bhabhy: „…I venture to predict that a method will be found for liberation fusion energy in controlled manner withing the next two decades. – dovolím si předpovědět, že metoda jak uvolnit energii fúze řízeným způsobem bude známá během dvou desetiletí.“ Čili neřekl, že fúze bude vyřešena za dvacet let, ale že do dvaceti let bude známa metoda jak s fúzí nakládat!

Je lehký, pevný a existuje již velmi dlouho. Jde o nanokrystalickou celulózu (NCC), která se získává zpracováním dřevné kaše. Dnes je oslavována jako doslova zázračný materiál.

Nízká spotřeba energie je jednou z hlavních předností vzducholodí, která je v opakujících se vlnách vynáší do zorného pole zájmu odborníků i laiků. A výhod je víc. Pentagon a NASA nyní oznámily, že se částkou 35 milionů dolarů připojují k podpoře vývoje nové vzducholodě, na níž pracuje společnost Worldwide Aeros Systems. Ta sídlí v městě Montebello v jižní části Los Angeles a zaměstnává asi 100 lidí.