Rubriky

Snad ani není člověk, který by se nedíval rád na nebe – v noci na hvězdy, ve dne na mraky. Svítící body na temné obloze si řadíme do souhvězdí, v oblacích za dne hledáme podoby lidí, zvířat i fantastické tvary. Fascinují nás zlatem svítící okraje oblačných kup, dramatická bouřková mračna, ale i cáry, kdy člověk pořádně neví, je‑li to mrak nebo mlha. Tyto útvary a úkazy vytvořené vodní párou sledoval a mapoval významný český astronom 20. století Antonín Bečvář.

Pro výzkum řízené termojaderné fúze nezískali lidé v cestě za ovládnutím nevyčerpatelného, bezpečného a ekologického zdroje energie inspiraci nikde jinde, než ve vesmíru – konkrétně v procesech pohánějících Slunce. Přesněji řečeno v termojaderné reakci hořící v plazmatu slunečního nitra!

Anglosaská kronika obsahuje svědectví, že v roce 774 se na obloze náhle objevil výrazný “Červený krucifix”. Šlo o světelný jev jakoby ve tvaru červeného kříže. Časopis Nature nyní otiskl dopis vysokoškolského studenta, který obsahuje možný důkaz, že zmíněný jev souvisel s výbuchem supernovy.

Již od starověku představovaly pobřežní útesy pro lodní dopravu velké nebezpečí. Proto lidé začali konstruovat a budovat majáky, které v noci svým světlem upozorňují námořníky na nebezpečná místa a umožňují jim orientaci v pobřežních vodách. Nalezení správného majáku svědčilo o dobré námořní navigaci, zejména na konci delší plavby. Pokud loď hledaný maják nenašla, neměl její kapitán jistotu, zda může bezpečně pokračovat v plavbě.

Studentka Masarykovy univerzity v Brně Jana Malinovská se stala vítězkou letošního ročníku univerzitní soutěže Technology Cup 2012. Prvenství získala návrhem technického řešení, které umožní aktivní připojení více externích SIM karet k jednomu telefonu. To by ocenili zejména uživatelé chytrých telefonů, kteří musejí využívat další telefon (například služební). Technické zařízení, které Jana navrhla, může obsahovat dva sloty pro SIM karty a k hlavnímu telefonu bude připojeno prostřednictvím Bluetooth. Za úspěch v soutěži Janě blahopřejeme.

První srpnový víkend letošního roku začne přistávací manévr americké sondy Curiosity na Marsu. Vozítko o velikosti malého auta pohání jaderné baterie využívající energii z rozpadu radioaktivních prvků. Pro intenzivní vesmírný výzkum vyvíjí NASA malé jaderné reaktory schopné dlouhodobě podporovat výzkumné stanice na povrchu Měsíce a Marsu. Rusko zase intenzivně pracuje na prototypu jaderného pohonu pro raketové lety za hranici naší Sluneční soustavy.