Rubriky

Studenti Biskupského gymnázia ve Žďáru nad Sázavou, Jakub Drahotský a Josef Poul, se na konci školního roku 2010/2011 zúčastnili stáže na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské. Jejich tutor ing. Filip Novotný jim navrhnul téma „Příprava zlatých nanočástic ve vodném prostředí a studium jejich fyzikálně‑chemických jevů“. Vlastní experiment provedli v listopadu minulého roku. Svou práci prezentovali v rámci projektu Junior Tech University 16. 12. 2011 na půdě Technické knihovny v Praze. Stáž se jim do té míry zalíbila, že zahájili její druhou část s tím, že se hodlají zúčastnit soutěže SOČ. S výsledky své práce se rozhodli rozdělit i se čtenáři 3pólu. „Vařili jsme zlaté nanočástice a poté jsme zkoumali jejich optické vlastnosti na spektrofotometru,“ shrnují projekt autoři článku.

Kolik znáte druhů ledu? Led v lednici a led ve zmrzlině, rampouchy a led na rybníce, a taky námrazu na okně a sněhové vločky… Ale! Ve skutečnosti je tohle všechno jen jeden jediný druh ledu. S patnácti dalšími jste se zatím ještě nepotkali a jen tak na ně v přírodě nenarazíte.

V našich zeměpisných šířkách musíme naše byty a domy vytápět od podzimu až do jara. Stěnami a střechou, okny a dveřmi z budov však větší či menší množství vyprodukovaného tepla do okolního prostředí bez užitku uniká. V zájmu každého z nás je proto tyto úniky tepla co nejvíce omezit. Tepelné ztráty budovy nebo bytu přitom výrazně ovlivňuje kvalita oken. V popisovaném pokusu se názorně přesvědčíte, proč se v oknech používají dvě skla, oddělená vrstvou vzduchu.

„Když oni dokážou postavit laser, pak já dokážu vyvinout ještě lepší laser, protože jsem vytvořil příměs, která posunuje záření do červené oblasti viditelného spektra. Přesně uvidím, co se děje, zatímco oni budou pořád trčet v infračerveném spektru.“ Přesně toto si říkal Dr. Nick Holonyak před padesáti lety a objevil LED.

V posledním díle našeho miniseriálu o měření pomocí počítače si ukážeme, jak změřit rozměry malých, ale i velkých těles. Jako příklad nám poslouží tuha z mikrotužky. Pokud bychom chtěli změřit její tloušťku, potřebovali bychom mikrometr, nebo alespoň posuvné měřidlo. Můžeme na to však jít nepřímo – pokud si tuhu vyfotíme a na fotografii bude nějaké těleso o známém rozměru, můžeme tloušťku tuhy zjistit pomocí Trackeru.

Nedávno ve Třípólu vyšel článek Kdy nastal konec ropy?(http://3pol.cz/1306‑kdy‑nastal‑konec‑ropy) Hrozí nám skutečně, že její produkce narazila na strop a není schopna reagovat na poptávku? Názor, že nám ta či ona surovina brzy dojde, se v různých variacích stále vrací. A zdaleka nejde pouze o ropu. Stačí se podívat na potraviny. Kolik let a měsíců uběhlo od doby, kdy se zdražilo máslo, a objevovaly se články, že máslo již nikdy nebude levné? Totéž vajíčka, pečivo a prakticky všechny potraviny. Jiný příklad – domy, byty. Ceny nemovitostí rostly i o desítky procent ročně. Slýchali jsme, že ceny bytů budou neustále růst a dolů nepůjdou, a přitom poslední roky ceny klesají. Jistě, nemovitosti nebo potraviny jsou ve své podstatě obnovitelné, na rozdíl od ropy. Nicméně se domnívám, že důvody pro negativní zprávy o zdražování potravin nebo bytů mají stejné příčiny jako zprávy o zvyšování cen ropy. Jednou z nich je extrapolace krátkodobých trendů, kdy se vychází pouze z krátké doby, při které docházelo k růstu cen. Pak nám vyjde, že ceny budou stále růst a bude hůř…