Rubriky

Před dvěma lety vyšel v Třípólu článek CCS aneb Cam ten Carbon Složíme (http://3pol.cz/847‑ccs‑aneb‑cam‑ten‑carbon‑slozime). Vracíme se k tématu a podíváme se na podzemní ukládání oxidu uhličitého produkovaného lidskou činností podrobněji.

Správnou odpověď na květnovou otázku „Co se musí udělat s kyvadlem u hodin, které se zpožďují?“ nám poslal Dušan Král z Brna.

V roce 2006 Kirk Sorensen – hlavní jaderný technolog společnosti Teledyne Brown Engineering se sídlem v Hunstville v Alabamě – na svém blogu Energie z thoria napsal, že není obtížné si představit, že by celá planeta byla „poháněna“ thoriem. Jak se v souvislosti s tenčícími se zásobami jiných energetických surovin ukazuje, tento energetický zdroj se může skutečně dostat ke slovu.

Vltavíny přitahují nejen krásné ženy, ale i vědce; jejich vznik totiž stále obestírá řada dosud nevysvětlených otázek. Jednou z nich je přesné určení materiálů, z nichž při dopadu obrovského meteoritu před 14,5 milióny let vltavíny vznikly. Autoři článku hledají pomocí jaderných analytických metod důkazy pro originální hypotézu, podle níž se na vzniku vltavínů podílela kromě dosud uvažovaných povrchových sedimentů i rostlinná a půdní biomasa v místě dopadu meteoritu.

Jaderná energie způsobuje nesrovnatelně méně úmrtí než jiné energetické zdroje. K tomuto závěru dospěla Mezinárodní agentura pro energii IEA (International Energy Agency).

Velké větrné turbíny získávají z větru více energie než turbíny malé. Na druhou stranu jsou dlouhé lopatky nevýhodné, protože na vnitřní mechanismus zařízení vyvíjejí velký tlak a mohou ho poškodit až zničit. Projektanti turbín se proto uchylují ke kompromisu mezi účinností a trvanlivostí větrné turbíny.