Zelená stezka a Zlatý list je soutěž, kterou vyhlašuje Český svaz ochránců přírody pro žáky základních škol (a odpovídajících tříd nižšího gymnázia). Okresní kolo této soutěže v Hradci Králové organizovalo v letošním školním roce Biskupské gymnázium B. Balbína. Více než stovka studentů soutěžila 22. dubna v parku na soutoku Orlice a Labe.
Začátkem května proběhlo na půdě Akademie věd finále soutěže EXPO SCIENCE AMAVET. Jedním z prezentovaných projektů byla také práce studentů Gymnázia Karla Sladkovského – Marka Kováře a Tomáše Petáka –, která se zaměřila na tématiku reaktorové oceli a životnost jaderných elektráren. Práce byla ohodnocena právem účasti na mezinárodní soutěži INTEL ISEF 2011 v USA, zvláštním uznáním Skupiny ČEZ a The ASM Materials Education Foundation.
Největší planeta sluneční soustavy prošla počátkem roku 2010 proměnou. Hnědý oblačný pás širší než dvě zeměkoule a delší než dvacet zmizel. Proměna je viditelná i přes půl sluneční soustavy a každý člověk vybavený dostatečně silným dalekohledem si jí může všimnout.
Srdeční vada je nejčastější dětskou vrozenou vadou. Ročně se s ní u nás narodí asi 600 dětí. Protože srdce rozvádí krev po celém těle, je jakékoli jeho poškození či vrozená vada velmi závažným onemocněním, které ovlivňuje celý organismus a ohrožuje život člověka. Sedmnáctiletá autorka projektu Dětské srdce se přihlásila do soutěže Expo Science Amavet na základě podnětů ve škole. „Profesoři nás v takových aktivitách velmi podporují a snaží se nás povzbudit k ještě většímu nasazení. Velkou motivací pro mne byly i předchozí úspěchy našich studentů – vítězství INTEL ISEF 2009 v kategorii Engineering a 1. místo na I-SWEEP 2010,“ říká Anežka Kopecká. O svém projektu nám napsala.
Energetické a konzultační středisko EKIS pořádá za podpory ministerstva průmyslu a obchodu trojlístek vzdělávacích projektů „ENERGIS 24“. Projekt je určen pro všechny studenty odborných středních škol, kteří už o energetice sice hodně vědí, ale chtějí o problematice energetických zdrojů a potenciálu energetických úspor vědět ještě mnohem víc.
Medicína by nemohla dosahovat pokroku bez pomoci armády laboratorních myší a potkanů, na kterých se testují nově vyvíjené léky předtím, než jsou podány lidem. Jak ukázala studie US National Institute on Aging in Bethesda, Maryland, ne všichni laboratorní hlodavci žijí zdravě.
Objev radioaktivního izotopu uhlíku 14C Martinem Kamenem a Samuelem Rubenem 27. února 1940 pomohl zahájit novou éru zkoumání starých civilizací – datování artefaktů z dávných dob.
Některá zvířata, jako například mořská sasanka Nematostella vectensis, dokážou regenerovat velké části svého těla, a to i po vážných zraněních.
Poslyšte příběh jaderné vědkyně Hannah Affum. Když byla malá, ráda doma míchala různé látky a sledovala, jak reagují. Barvy se měnily, někdy se objevily i malé exploze. Pro většinu rodičů by to byla noční můra.
Velký renesanční umělec, vědec, vynálezce a anatom Leonardo da Vinci, má podle nové analýzy jeho rodokmenu 14 žijících mužských příbuzných.
Leonardo da Vinci je známý především jako autor obrazu Mona Lisa nebo Poslední večeře. Renesanční mistr byl ale zároveň konstruktérem, anatomem, inženýrem a vášnivým experimentátorem.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.
za podporu děkujeme dobrým lidem:
za podporu děkujeme dobrým lidem:
