Rubriky

Solární komín je zařízení odpovídající nejmodernějším trendům využívání přirozené energie bez nutnosti dalších energetických vstupů. Využití solárního komínu zvyšuje efektivitu přirozeného větrání budov při využití energie slunečního záření. Zda by komín skutečně fungoval i v klimatických podmínkách ČR jsem ověřil ve školní studii, v níž jsem komín umístil na budovu fiktivního gymnázia. Výsledkem experimentu je zjištění, že by komín v tomto konkrétním případě přinesl pro provoz vzduchotechniky až 53% úsporu elektrické energie!

Všechno začalo vlastně trochu z nouze. Japonské tepelné elektrárny spalující zemní plyn se snažily dodržet limity vypouštění CO2 a jejich vědci a technici to zkoušeli na mnoho způsobů. Při jednom z brainstormingů týmu, který pracoval pro elektrárnu v japonské Ósace, zazněla, mezi řadou mírně řečeno nerealizovatelných nápadů (jedním z nich bylo lisování suchého ledu a jeho vyvážení do Antarktidy), také myšlenka vypouštět CO2 do moře.

S požadavky moderní doby na vývoj technologií šetrných k životnímu prostředí se vypořádávají různé společnosti různě. Příkladem aktivního přístupu může být projekt společnosti General Electric „ecomagination“. Program má čtyři hlavní cíle: zdvojnásobit investice do výzkumu a vývoje; každý rok uvádět na trh vyšší počet produktů s ekologickým certifikátem, snižovat emise skleníkových plynů a zvyšovat celkovou energetickou účinnost. Představujeme kolekci nových strojů projektu „ecomagination“ patřících do rodiny hybridních technologií.

Rekultivacemi společnost prokazuje svou schopnost využít přírodní zdroje a přitom dalším generacím zachovat pestrou a obyvatelnou krajinu. Do obnovy krajiny po těžbě uhlí se od počátku 90. let investovalo z veřejných i soukromých zdrojů více než 51 miliard korun. Jen na území severočeské hnědouhelné pánve – dnes spíše nově zvané Mostecká pánev – byla v letech 1950-1999 dokončena rekultivace na ploše 9 570 hektarů, z toho na 4 480 ha tzv. zemědělskými rekultivacemi, na 4 591 ha rekultivacemi lesnickými, na 200 ha rekultivacemi hydrologickými a na 782 ha tzv. ostatními rekultivacemi. Ne vždy však rekultivace probíhají z hlediska přírodních zákonů optimálně. Dobrým příkladem a šancí pro budoucnost je využití tzv. rekultivace přírodě blízké.

Ne každý má hlavu na studium vysoké školy. To ale vůbec neznamená, že by byl něco méně než bakalář nebo magistr. Proto jsme každý jiný, abychom se doplňovali a navzájem obohacovali svými dovednostmi.

Pod tímto provokativním názvem se konala 12. 11. 2008 v Praze odborná konference a také soutěž studentů technických škol. Měli napsat esej, úvahu na téma otázky v názvu konference. Můžete se sami přesvědčit, jak to perfektně zvládli. Jako čtyři nejlepší porota vyhodnotila a odměnila práce Tomáše Babince (ZČU Plzeň), Matěje Kašpara (VUT Brno), Jakuba Límana (FJFI ČVUT Praha) a Mariji Miletič (FJFI ČVUT Praha). Jestli vás téma zaujalo, napište vlastní názor - příspěvek. Odměníme dárkem!