Rubriky

Jmenuje se Jan Šváb. Je mu 22 let. Vystudoval Gymnázium Jaroslava Heyrovského v Praze a nyní je druhým rokem studentem Fakulty elektrotechnické (FEL) na ČVUT. Když jsem procházela webové stránky gymnázia a pročítala rubriku studentů reprezentujících školu v nejrůznějších soutěžích, jeho jméno se objevovalo v každém roce. Objevilo se i v rubrice Laureáti soutěže Česká hlava v roce 2005, kdy získal cenu Naděje. Tato cena se uděluje za nejvýraznější počin, odbornou nebo vědeckou činnost středoškolskému studentovi.

V poslední době se objevily informace o záměru norské společnosti STATKRAFT vybudovat první elektrárnu, jejímž energetickým zdrojem by byla osmotická energie. Optimističtí zastánci alternativních zdrojů vidí – ovšem v daleké budoucnosti – možnost pokrytí až poloviny spotřeby elektřiny v Evropě právě tímto zdrojem. Vedení společnosti Statkraft je ale se svým experimentem skromnější a uvažuje o výkonu několika kWh, což by mělo postačit k rozsvícení několika žárovek.

Vzdělávací programy Centra ekologické výchovy Žabka při středisku volného času Klubko ve Starém Městě u Uherského Hradiště seznamují studenty s principy obnovitelných zdrojů energie. Projekt Odpad jako zdroj energie byl jedním ze 14 projektů, které Rada projektu Zelená energie ocenila grantem energetické společnosti ČEZ. Projekt má hodnotu téměř půl milionu korun a je určený pro tisíce žáků základních a středních škol.

Fond Zelené energie formou grantu skupiny ČEZ umožnil výstavbu tepelného čerpadla vzduch–voda na integrované střední škole energetické v Chomutově. Vybudování tepelného čerpadla a větrné elektrárny neslouží pouze v rámci svého praktického účelu, ale výuce studentů v oblasti využití obnovitelných zdrojů energie.

Gymnázium Jírovcova v Českých Budějovicích hostilo od 9. března 2008 celostátní kolo již 57. ročníku Matematické olympiády. Sítem školních a krajských kol prošlo a do nejvyššího kola soutěže postoupilo 50 nejúspěšnějších řešitelů. Hlavním partnerem celostátního kola Matematické olympiády byla energetická společnost ČEZ a mladí matematici z celé republiky si tak mohli prohlédnout i Jadernou elektrárnu Temelín.

Pro energetické využití se ve většině světových jaderných reaktorů obvykle používá uran obsahující okolo 3 až 4 % izotopu 235U. Jak to ale udělat, když přírodní uran obsahuje 99,3 % izotopu 238U a z hlediska chemického chování jsou oba izotopy prakticky totožné? Naštěstí existují technologické postupy obohacování uranu založené na rozdílných fyzikálních vlastnostech izotopů.