Rubriky

O jaderné fúzi jsme psali již několikrát, např. v březnu 2009 (50 let tokamaku), v říjnu 2005 (ITER), v prosinci 2004 (Termojaderná fúze pro každého), nebo v nezařazeném článku Compass D. Nyní chceme přidat informaci o méně obvyklé metodě udržení plazmatu, než je známý tokamak.

Jaderná energetika je obor nejen moderní ale i technicky složitý a v očích veřejnosti často považovaný za těžko pochopitelný. Tím složitější je práce průvodce či průvodkyně v jaderné elektrárně. Nestačí jen vysvětlit, jak elektrárna funguje, ale i proč ji dnes a především v budoucnu tolik potřebujeme. Rovněž zdůraznění bezpečnostních aspektů výroby elektřiny v jaderných elektrárnách není nikdy dost. Tři průvodkyně v Informačním centru Jaderné elektrárny Temelín by o tom mohly vyprávět…

V arabštině „masdar“ znamená zdroj. V případě města stejného názvu jde navíc o obnovitelný zdroj energie. Jde totiž o město bez aut, v němž kromě jiného zásobování aglomerace vodou zajišťuje především odsolená mořská voda, a kde téměř veškerý odpad slouží k výrobě energie. I když se nám to zatím zdá jako utopie či hudba budoucnosti, takové město skutečně vyrůstá v poušti Abu Dhabi ve Spojených arabských emirátech.

Nové vědecké a technické talenty mezi českými středoškoláky objevil letošní XVI. ročník soutěže vědeckých a technických projektů, kterou tradičně podporuje ČEZ v rámci svého vzdělávacího programu. Autorům 28 finálových projektů – nejmladšímu je teprve 17 let – se tak otevírá cesta do světa, do výzkumných laboratoří vědeckých ústavů i průmyslových firem.

„Tak si představte, sousedko. Ten můj robot už se mi zase smál.“ Tak nějak by mohl za pár let probíhat rozhovor, třeba někde na pavlači nebo u sachrdortu v cukrárně. Že přeháníme? Ani trochu. Po světě už chodí roboti plnící role učitelky, modelky nebo domácí přítelkyně. Roboti umějí předvést šest základních emocí. Robot-učitelka se jmenuje se Saya a dává najevo překvapení, strach, znechucení, hněv, štěstí a smutek.

Jedním s nejsledovanějších a nejdiskutovanějších plynů v atmosféře je v současné době oxid uhličitý. Je jedním z tzv. skleníkových plynů, který naše technická civilizace produkuje v hojné míře, a který může přispívat ke zvýšení teploty na Zemi. Proto je velmi důležité co nejpřesněji určit vývoj jeho množství v atmosféře.