Rubriky

Kyselina deoxyribonukleová tvoří základní složku mechanismu dědičnosti živých organismů. Stojí na počátku našich životů a tvorby každé tělní buňky. V evoluci se ukázala jako nepostradatelný a jedinečný mechanismus pro zachování i přenos genetické informace. Vědci v současné době zkoumají, nakolik bude možné využít její specifické vlastnosti v moderních informačních technologiích.

Věřili byste, že jednoduchý pokus – první stupeň ke genotechnologiím – si můžete udělat i doma? Postupujte podle návodu a odměnou vám bude pohled na skutečnou deoxyribonukleovou kyselinu, která kóduje živý organismus.

V roce 1949 vyjely z garáže Greye Walterse Elmer a Elsie – robotické myši. Byly o něco větší než bota a každá měla dva elektronkové neurony, které řídily jejich rychlost a směr pohybu. Myši byly navíc vybaveny fotočidlem, takže s trochou nadsázky bylo možné říci, že vnímají podněty z okolí a reagují na ně.

Aldebaran je nejjasnější hvězda v souhvězdí Býka. Stránka www.aldebaran.cz , jejímž patronem je katedra fyziky Fakulty elektrotechniky ČVUT, má jednoduchý design, ale „nabitý“ obsah.

Kdo by neznal Jana Ámose Komenského a jeho průkopnický nápad s metodou „Škola hrou“? Jeho vzdělávací metoda nalezla ohlas také u autorů mnoha webových stránek a s několika zahraničními jsme se seznámili už v předchozích dílech.

Následující scénu známe asi všichni. Odehrává se v nesčetném množství seriálů i filmů, uveďme například seriál Specialisté na vraždy. Seriózně se tvářící vyšetřovatel či policejní psycholog, případně psychiatr, přikročí k mrtvole znásilněné dívky, prohlédne si stopy po škrcení, odříznutý prs a umělecky naaranžovanou rudou růži a s vědoucím výrazem pronese: „Pachatelem je bílý muž ve věku mezi dvaceti a čtyřiceti lety, jedináček, vychovávaný hyperprotektivní matkou, v dětství se pomočoval a trhal mouchám nožičky, žije osaměle, je kultivovaný a inteligentní a toto není jeho první vražda.”