Rubriky

Jaderná zařízení produkují odpady. Toto konstatování asi nikoho nepřekvapí. Problém je v tom, že mezi odpady jednoznačně neaktivními (čistými) a radioaktivními existuje celá škála odpadních látek, které je nejprve nutno správně zařadit. Jak to udělat, je zřejmé z Vyhlášky SÚJB č. 307/2002 Sb. o radiační ochraně. Platí zde známé heslo parafrázované v mnoha různých oborech „Bez měření není řízení“.

Po staletí hleděli lidé na pavoučí vlákno se závistí a bylo přáním nejedné přadleny sepříst takto tenkou a pevnou nitku. Nezdařilo se ani jedné jediné.

Šťastné a veselé! Výlohy od listopadu plné vánočních stromků a reklam, hýřící bílou a červenou. Bláto v ulicích a davy lidí v obchodech. Bělovousí, červenolící mužíčci ve směšných kostýmech. Šťastné a veselé! Nervózní, uštvané výrazy ve tvářích kolemjdoucích. Neony a podmanivé tóny vánočních koled: “Nesem vám noviny! Nakupujte! Nakupujte právě u nás!” Šťastné a veselé? Pro mnoho z nás už dávno ne. Proč už nedokážeme vánoce prožívat, ale snažíme se je přežívat? Jistě, svátky vánoční jsou a vždy byly jednou z takzvaných náročných životních situací, neboť i příjemné změny a zážitky jsou pro náš organismus zátěží, se kterou se musíme vyrovnávat. Ale ručička pomyslných vah se čím dál tím více posunuje ze sféry eustresu do oblasti distresu, tedy od stresu relativně příjemného k tomu vysloveně nepříjemnému. Co s tím? Tak především: Nesnažte se vánoce přežít, ale prožít!

Snad každý mně dá za pravdu, jestliže prohlásím, že pohonné systémy používané v současnosti kosmickými loďmi jsou velmi nedokonalé a neefektivní. Ano, mluvím o raketovém pohonu, který disponuje obrovským tahem, ale také s tím související ohromnou spotřebou paliva. Pro meziplanetární pilotované lety je tedy nanejvýš nevhodný. Rád bych tedy těm, kteří se v tomto odvětví vědy příliš neangažují, představil v současnosti bezesporu ten nejambicióznější a nejaktuálnější projekt - pohonný systém VASIMR (NASA).

Psychologové a psychiatři definují závislost jako poruchu, pro kterou je typické dlouhodobé užívání látky většinou ve větším množství, než si dotyčná osoba přeje, myšlenky na snížení dávek nebo neúspěšné pokusy o takové snížení, přerušení důležitých společenských, rodinných a pracovních svazků kvůli užívání látky, a abstinenční příznaky, pokud látku přestaneme užívat.

Vidět čápa, jak nese v zobáku šátek s dítětem, je snad kromě pohádek nemožné. Ale co takový čáp z batůžkem? To už je o dost pravděpodobnější.